Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
A9A94C696ECFD40BC12581EC002BCD22.html
HTML · 12.8 KB
No categories available
29 NSCR 112/2017
MSPH 91 INS XY
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužniceVítkov Invest s. r. o., se sídlem v Praze 2, Na Kozačce 6/1288, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26 42 95 86, zastoupené Mgr. Lukášem Damborským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 91 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitelky I. L., narozené XY, bytem XY, o dovolání insolvenční navrhovatelky, zastoupené JUDr. Josefem Lanzendörferem, advokátem, se sídlem v Ondřejově, Pod Hřištěm 149, PSČ 251 65, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2017, č. j. MSPH 91 INS XY , 4 VSPH XY, takto:
O d ů v o d n ě n í :
Vrchní soud v Praze k odvolání insolvenční navrhovatelky (I. L.) usnesením ze dne 10. ledna 2017, č. j. MSPH 91 INS XY , 4 VSPH XY, potvrdil usnesení ze dne 11. listopadu 2016, č. j. MSPH 91 INS XY , jímž Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) odmítl insolvenční návrh, kterým se věřitelka (I. L.) domáhala zjištění úpadku dlužnice (V. I.) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 3 , § 103 a § 128 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona ), a na závěry formulované Nejvyšším soudem v usneseních ze dne 26. února 2009, sen. zn. 29 NSČR 7/2008 , a ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009 , uveřejněných pod čísly 91/2009 a 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 91/2009“ a „R 14/2011“) – shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že insolvenční navrhovatelka „v insolvenčním návrhu dostatečně nevylíčila všechny rozhodující skutečnosti, jež by osvědčovaly úpadek dlužníka, především pak konkrétní údaje o splatnosti své pohledávky a výši a splatnosti pohledávek dalších věřitelů.“ Insolvenční soud tak správně její insolvenční návrh pro vady, pro něž nebylo možno v řízení pokračovat, odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podala insolvenční navrhovatelka dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “)
Učinil tak proto, že dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem (podle něhož insolvenční návrh trpí vadami, pro něž nebylo možno v řízení pokračovat) je v souladu se závěry, které Nejvyšší soud formuloval v R 91/2009 a R 14/2011, jakož i v usneseních ze dne 20. května 2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009 , a ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2011 , uveřejněných pod čísly 26/2011 a 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v usneseních ze dne 22. září 2011, sen. zn. 29 NSČR 23/2010 a ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 45/2011 .
Přitom úvahu odvolacího soudu, podle níž insolvenční navrhovatelka v insolvenčním návrhu nedostatečně vylíčila skutečnosti svědčící pro úpadek dlužníka a nedostála tak požadavku kladenému na insolvenčního navrhovatele ustanovením § 128 odst. 1 insolvenčního zákona , Nejvyšší soud neshledává nepřiměřenou ani v poměrech projednávané věci.
Poukaz dovolatelky na údaj zapsaný v obchodním rejstříku, z něhož dovolatelka usuzuje na dluh dlužnice vůči České spořitelně, a. s. ve výši 360.000.000,- Kč, je bez dalšího nevýznamný již proto, že z něj plyne jen existence zástavního práva k obchodnímu podílu společníka dlužnice (společnosti A. I.) pro pohledávku České spořitelny, a. s. až do výše shora uvedené částky, aniž by bylo současně seznatelné, kdo je dlužníkem pohledávky, v jaké výši pohledávka vznikla, jaká byla její splatnost a zda a v jaké výši nebyla včas zaplacena.
Konečně Nejvyšší soud dodává, že odmítnutí insolvenčního návrhu nebrání dovolatelce v podání nového insolvenčního návrhu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2008, sen. zn. 29 NSČR 3/2008 ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční navrhovatelce se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. září 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu