Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3564/2017

U S N E S E N Í

a)

J. J.

a

b) M. J.

, obou zastoupených JUDr. Ivem Bubrjakem, advokátem se sídlem v Kroměříži, Soudní č. 1293/14, proti žalovanému

M. S.

, zastoupenému Mgr. Davidem Běhalem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Fügnerovo nábřeží č. 2809, o neúčinnost právních úkonů, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 28. února 2017 č. j. -87, takto:

Dovolání žalobců

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 28. 2. 2017 č. j. -87 není podle ustanovení přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2000 sp. zn. a v něm vyslovený právní názor, že v rámci zjišťování skutkového stavu věci je civilní soud oprávněn zjistit a posoudit celý skutkový základ uplatňovaného nároku, a to i když tento základ z hlediska právního posouzení skutkových okolností zasahuje do oboru trestního, příp. správního práva, a že pokud pak jde o otázku úmyslného jednání žalovaného, je soud oprávněn při výkonu civilní pravomoci tuto otázku sám předběžně posoudit] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Závisí-li rozhodnutí na řešení předběžné otázky, je soud povinen řízení podle ustanovení přerušit, jestliže jde o takovou otázku, kterou není oprávněn sám řešit. Dovolatelům lze přisvědčit, že se jedná mimo jiné i o otázku, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, a kdo je spáchal. Soud je (v občanském soudním řízení) vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal ( ). Soud je vázán výrokem rozsudku vydaného v trestním řízení, nikoli jeho odůvodněním; není však oprávněn zkoumat věcnou správnost výroku takového rozhodnutí, ani procesní postup vedoucí k příslušnému rozhodnutí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009 sp. zn. ).

Namítají-li však dovolatelé, že „zkracující jednání dlužníka s vědomostí druhé strany“ není jen „znakem civilní skutkové podstaty pro neúčinnost právního jednání“, ale je i uvedeno jako znak skutkové podstaty trestného činu poškození věřitele, trestného činu zvýhodnění věřitele a trestného činu způsobení úpadku, a že „soud civilní si nemůže učinit závěr sám v rámci řešení předběžné otázky o tom, zda byl spáchán trestný čin či nikoli“, pak přehlížejí, že rozhodnutí soudu o neúčinnosti právního úkonu (právního jednání) dlužníka vůči věřiteli na otázce, „zda byl spáchán trestný čin či nikoli“, nezávisí. Tato otázka se ostatně ani v rámci šetření policejního orgánu podle ustanovení § 158 a násl. trestního řádu, které má být podle názoru dovolatelů důvodem pro přerušení řízení, neřeší a řešit se (závazně pro soud v občanském soudním řízení) ani nemůže, neboť o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je oprávněn rozhodnout pouze (trestní) soud.

Námitky, jimiž dovolatelé uplatnili jiné dovolací důvody než ten, který je – jako jediný přípustný - uveden v ustanovení (namítají-li vady řízení spočívající v tom, že jim soudy nedoručily odvolání žalovaného proti usnesení soudu prvního stupně, že jim byla odepřena možnost vyjádřit se k odvolání žalovaného a že odvolací soud se ve svém rozhodnutí vůbec nezabýval vyjádřením žalovaného a při svém rozhodnutí k němu nepřihlédl), přípustnost dovolání podle ustanovení založit nemohou.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobců podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. září 2017

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu