Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4490/2015

33 Cdo 4490/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně DKNVstavební, s. r. o. se sídlem v Praze 4, Korandova 313/27, identifikační číslo 27375021, proti žalované Všelibická, s. r. o. se sídlem v Praze 18 - Letňany, Lovosická 711/30, identifikační číslo 24177814, o 120.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2015, č. j. -42, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem pro zmeškání ze dne 19. 12. 2014, č. j. -26, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 120.000 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání a současně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Žádost odůvodnila tím, že je přechodně v druhotné platební neschopnosti a není schopna hradit právní služby a tedy efektivně vykonávat svá procesní práva.

Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. 4. 2015, č. j. -36, žalované nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Uzavřel, že žalovaná sice předložila vyplněné „prohlášení o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“, v něm uvedla, že nemá žádné příjmy, nevlastní žádný movitý ani nemovitý majetek, nemá žádné bankovní účty ani pohledávky, je společností zadluženou, která je přechodně bez jakékoli hospodářské činnosti. K těmto tvrzením nepředložila žádnou účetní rozvahu, daňová přiznání, ani výkaz zisků a ztrát. Soud prvního stupně zdůraznil, že při posuzování podmínek pro osvobození od soudních poplatků je nezbytné zkoumat, zda právnická osoba má dostatečné prostředky k jeho úhradě. Jestliže si však uspořádá svou činnost tak, že je dlouhodobě bez finančních prostředků, ačkoliv jejich vynakládání je v souvislosti s vykonávanou činností obvyklé a nezbytné, nelze ji zpravidla od soudních poplatků osvobodit. Se zřetelem k výši soudního poplatku, který v souzené věci z odvolání proti shora uvedenému rozsudku představuje jen částku 6.000 Kč se zřetelem k tomu, že žalovaná své poměry hodnověrným způsobem neprokázala, nelze jí osvobození od soudních poplatků přiznat, což rezultuje dále v závěr, že nejsou ani důvody ustanovit ji zástupce.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 5. 2015, č. j. -42, potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a o nevyhovění žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů. Ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaná neprokázala svou nepříznivou situaci, která jí neumožňuje uhradit soudní poplatek a účinně bránit svá procesní práva prostřednictvím zvoleného zástupce, neboť na úhradu jeho nákladů nemá finanční prostředky.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná, nezastoupená advokátem, blanketní dovolání.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 8. 2015, č. j. -46, doručeným žalované dne 29. 8. 2015, ji vyzval, aby si pro podání dovolání proti usnesením odvolacího soudu zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala ve stanovené lhůtě řádné dovolání; současně žalovanou poučil, že, nevyhoví-li v určené lhůtě výzvě soudu, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalovaná nedostatek advokátního zastoupení v dovolacích řízeních neodstranila.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II. bod 2. a čl. II bod 2 - dále jen „ “).

Podle není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odst. 1). To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odst. 2 písm. a)]. Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a) , advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v , 21a, 21b, anebo v , která má právnické vzdělání (odst. 4).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele (v daném případě fyzické osoby, která nemá právnické vzdělání), jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Podle , jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření; nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Podle může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).

Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. , a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalovaná hodnověrným způsobem neprokázala své majetkové poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle , a že proto u ní nelze pokládat za splněné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s odkazem na závěry odborné komentářové literatury (srov. Putna, M. in Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 953) dovodil, že má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení jeho žádosti (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jeho usnesení ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. , ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. , ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. ). Z uvedeného vyplývá, že břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. ). Zásadně tedy platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná.

Nejvyšší soud sdílí závěry odvolacího soudu, že žalovaná úplným a věrohodným způsobem neprokázala své poměry významné pro rozhodnutí o její žádosti. Uvedením pouhého všeobecného tvrzení, že je „v důsledku druhotné platební neschopnosti v přechodné platební neschopnosti“, aniž by předložila doklady osvědčující její neschopnost obstarat si finanční prostředky (její majetkové poměry), neumožnila soudu posoudit její objektivní (ne)možnost splnit předpokládanou poplatkovou povinnost z hlediska všech rozhodných aspektů. Přitom nutně musela mít (logicky vzato) k dispozici informace o skutečnostech, které jsou právně relevantní z hlediska posouzení opodstatněnosti její žádosti, a mohla a měla je v potřebném rozsahu prokázat příslušnými listinami, jimiž nutně disponovala (např. přiznání k dani z příjmu za předchozí daňová období).

V situaci, kdy Nejvyšší soud dovodil, že není důvod ustanovit žalované advokáta pro řízení o dovoláních, a žalovaná přes výzvu soudu prvního stupně neodstranila nedostatek povinného zastoupení, bylo řízení o jejím dovolání zastaveno ( část věty před středníkem a věta třetí ).

Protože tímto rozhodnutím se řízení nekončí, rozhodne o nákladech řízení soud prvního stupně (odvolací soud).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. září 2017JUDr. Václav Dudapředseda senátu