Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1057/2017

-21

U S N E S E N Í

J. K.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K.

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í

Obviněný J. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Uplatněné námitky zaměřil proti zjištění soudů, že je osobou totožnou s pachatelem činu. Vyjádřil názor, že toto zjištění je v extrémním rozporu s důkazy. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Šumperku věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout nebo ho sám zprostil obžaloby.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedla, že námitky obviněného mají skutkovou povahu a nejsou tudíž dovolacím důvodem, a navrhla, aby dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření bylo předloženo obhájci k případné replice, ale obhájce na něj nereagoval.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak uvedenému dovolacímu důvodu odpovídají jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel.

Obviněný byl odsouzen pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Šumperku spočíval v tom, že obviněný dne 30. 11. 2015 v době od 12,30 hodin do 12,33 hodin v Š., N. M., před budovou městského úřadu nezjištěným předmětem poškrábal zaparkované vozidlo zn. Audi A4, na kterém vytvořil tři rýhy v šířce od 0,5 mm do 1 mm na pravých předních dveřích v délce 50 cm, na pravých zadních dveřích v délce 85 cm a na pravém zadním blatníku v délce 8 cm, a tím způsobil poškozenému J. Z. škodu ve výši nejméně 21 621 Kč.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutek nevykazoval znaky přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, resp. že by uvedenými zjištěními bylo jinak porušeno hmotné právo. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách zaměřených proti zjištění, že je osobou totožnou s pachatelem činu. Tyto námitky navazovaly na jeho obhajobu z původního řízení, jejímž základem bylo tvrzení, že vozidlo nepoškrábal. Jde o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních , y.

Zjištění Okresního soudu v Šumperku, podle kterého je obviněný osobou totožnou s pachatelem činu a které v napadeném usnesení jako správné potvrdil Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, není v žádném extrémním rozporu s důkazy. Uvedené zjištění má podklad v kamerovém záznamu, na němž byl obviněný v rozhodném čase zachycen při pohybu těsně podle pravé části vozidla směrem odzadu dopředu, přičemž se vozidla evidentně dotýkal svěšenou levou rukou po celou dobu svého pohybu. Z kamerového záznamu je také patrno, že obviněný před zahájením popsaného pohybu vyčkával, až se vzdálí poblíž procházející žena, a že po ukončení popsaného pohybu schoval nezjištěný předmět z levé ruky do levé kapsy bundy. Obviněný nepopíral, že je zachycen na kamerovém záznamu, ale závěr, že je pachatelem činu, se snažil zpochybnit námitkami v tom smyslu, že vozidlo bylo na místě zaparkováno od 10 hodin do 17 hodin, kdy manželka poškozeného zjistila poškrábání vozidla, a že tedy vozidlo mohl v průběhu celé takto dlouhé doby poškrábat někdo jiný. Tyto námitky překlenul Okresní soud v Šumperku tím, že jako svědky vyslechl policisty, kteří provedli analýzu kamerového záznamu, shlédli ho za celou dobu parkování vozidla a potvrdili, že nikdo jiný v blízkosti vozidla kolem něj neprocházel. Za tohoto stavu není nic nepřijatelného na závěru, že kamerovým záznamem byl obviněný zachycen při činu. Namítaná okolnost, že v hlavním líčení byl přehrán jen ten úsek kamerového záznamu, na kterém byl zachycen pohyb obviněného, a nikoli celý záznam monitorující místo činu po celou dobu parkování vozidla, rozhodně není – vzhledem ke zmíněným svědeckým výpovědím policistů – důvodem k úsudku o extrémním rozporu mezi zjištěními soudů a důkazy.

Zjištěním, že obviněný je pachatelem činu, soudy nijak neporušily základní ústavně zaručené právo obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí se zjištěním soudů, podle něhož je osobou totožnou s pachatelem činu, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy v uvedeném směru hodnotily důkazy, a že nepovažuje dokazování ohledně svého pachatelství za dostatečné, není dovolacím důvodem.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl v této věci uplatnitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tu je vázán na jiný dovolací důvod, v dané věci na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z této vázanosti vyplývá, že nejsou-li námitky obviněného dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak nejsou ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. září 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu