Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3884/2017-157

23 Cdo 3884/2017-157

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně ARGO BOHEMIA, s.r.o., se sídlem v Praze 3 - Žižkov, Winstona Churchila 1800/2, PSČ 130 00, IČO25501071, zastoupené Mgr. Ing. Janem Lerchem, advokátem se sídlem v Plzni, B. Smetany 2, proti žalované RM LINES, a.s., se sídlem v Sokolově, Jednoty 1931, PSČ 356 01, IČO 27274489, zastoupené JUDr. Tomášem Rydvalem, advokátem se sídlem v Praze 8, Křižíkova 196/18, o 57 000 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. dubna 2017, č. j. -145, takto:

O d ů v o d n ě n í

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. září 2015, č. j. -87, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 57 000 EUR s příslušenstvím a jímž uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení (I. výrok), a uložil žalované nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení (II. výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že je považuje za přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), uplatňujíc nesprávné právní posouzení věci podle

Žalovaná se podle obsahu spisu k podanému dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě a že bylo podáno osobou oprávněnou, zastoupenou advokátem ( a ), se zabýval nejprve přípustností dovolání.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), sám dospěje k závěru, že uvedená kritéria skutečně splněna jsou.

Dovolání není přípustné.

Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že při hodnocení důkazů v rozporu s přihlédl k výpovědi účastníka řízení, jehož soud prvního stupně vyslechl přesto, že skutečnost, která měla být touto výpovědí prokázána, již byla prokázána listinným důkazem. Podle dovolatelky odvolací soud nesprávně posoudil právní otázku „provádění důkazů výslechem účastníka“, když se s hodnocením důkazů soudem prvního stupně ztotožnil. Otázku „provádění důkazů výslechem účastníka“ podle ní dovolací soud dosud neřešil. Dovolatelka však přehlédla, že skutkové závěry odvolacího soudu nepodléhají dovolacímu přezkumu (dovolací soud vychází ze skutkového stavu zjištěného soudy nižších stupňů – srov. ) a že ani samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Otázka, kterou žalobkyně předkládá, není tudíž způsobilá založit přípustnost dovolání podle shora již citovaného , Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s věta druhá neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. října 2017

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu