Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2194/2017

U S N E S E N Í

České republice – Ministerstvu financí

,

se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15,

o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. -48, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobkyně se v řízení na žalované domáhala zaplacení částky 2 238 370 Kč s příslušenstvím jako náhrady skutečné škody (v částce 238 370 Kč s příslušenstvím) a škody v podobě ušlého zisku (v částce 2 000 000 Kč s příslušenstvím), jež jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu Celního úřadu pro hlavní město Prahu.

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 6. 2016, č. j. -29, žalobu o zaplacení částky 238 370 Kč a 2 000 000 Kč s příslušenstvím zamítl (výroky I a II) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč (výrok III).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního soudu a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém jeho rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 a č. VII ), dále jen „“, odmítl jako nepřípustné.

Otázka, zda nesprávný úřední postup celního orgánu může spočívat v tom, že nejednal s žalobkyní jako s účastníkem řízení o zajištění vybraných výrobků, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud přihlédl k tomu, že případné nesprávné posouzení podmínek účastenství v řízení se projeví v obsahu rozhodnutí ve věci samé, a může být tedy zvažováno jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ).

Jestliže žalobkyně zpochybňuje postup celního orgánu tvrzením, že byla v době zajištění zboží jeho vlastníkem, a tím jí vzniklo právo účasti v daném řízení, jde o námitku směřující proti správnosti rozhodnutí o zajištění zboží vydané správním orgánem, kterou lze při skutečném pochybení uplatnit cestou řádných opravných prostředků v rámci daného řízení, což však žalobkyně v posuzovaném případě neučinila. Podání trestního oznámení na pracovníky celní správy takovýto opravným prostředkem není. Uvedená námitka tak přípustnost dovolání podle rovněž nemůže založit.

Přípustnost dovolání podle nezakládá konečně ani odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. , které se týká otázky nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, a na řešenou věc proto nedopadá, když celním orgánem bylo o zajištění vybraných výrobků rozhodnuto již dne 13. 11. 2014, jak se podává ze skutkových zjištění soudů obou stupňů.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Výše náhrady nákladů řízení je dána výší paušální náhrady hotových výdajů podle (viz čl. II bod. 1 ve spojení s čl. VI. ), jež činí 300 Kč ( ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 14. září 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu