Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3522/2017

30 Cdo 3522/2017

U S N E S E N Í

J. Š.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání Mgr. Petra Čížka, advokáta se sídlem v Liberci, Pražská 132/4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2017, č. j. -668, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se v řízení na žalované domáhal zaplacení částky 139 796 323,12 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody (v částce 99 796 323,12 Kč s příslušenstvím) a jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu (v částce 40 000 000 Kč s příslušenstvím), jež mu měly vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu v konkursním řízení vedeném před Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. , v němž měl žalobce postavení úpadce.

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 9. 5. 2006, č. j. -74, ustanovil zástupcem žalobce Mgr. Petra Čížka, advokáta. Usnesením ze dne 16. 10. 2013, č. j. -474, soud prvního stupně přiznal ustanovenému zástupci odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů „ve výši 0 Kč“. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání ustanoveného zástupce usnesením ze dne 30. 1. 2014, č. j. -538, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že Mgr. Petru Čížkovi na náhradě za zastupování žalobce přiznal částku 28 193 Kč. Proti tomuto usnesení podal Mgr. Petr Čížek dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. 2. 2015, č. j. -578, tak, že usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Soud prvního stupně opětovně rozhodl usnesením ze dne 9. 8. 2016, č. j. -632 tak, že ustanovenému zástupci Mgr. Petru Čížkovi přiznal odměnu za zastupování žalobce a náhradu hotových výdajů v celkové výši 56 012 Kč. K odvolání Mgr. Čížka odvolací soud napadeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že Mgr. Petru Čížkovi na náhradě za zastupování žalobce přiznal částku 80 731,20 Kč, přičemž skutečně vyplacená částka bude činit 60 731,20 Kč, jinak usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Usnesení odvolacího soudu napadl Mgr. Petr Čížek včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

Otázka stanovení tarifní hodnoty sporu o náhradu škody, resp. sporu o zadostiučinění za nemajetkovou újmu nezakládá přípustnost dovolání podle , neboť ohledně ní nepředstavuje usnesení odvolacího soudu jiné řešení, než jaké bylo dosaženo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. , vydaném v předmětné věci, v němž dovolací soud podrobně vysvětlil důvody pro stanovení tarifní hodnoty sporu podle , resp. odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 9. 2007 do 31. 12. 2012, přičemž odvolací soud z takto stanovených tarifních hodnot vycházel. Řešení uvedené otázky je přitom zcela v souladu s judikaturou Ústavního soudu, který v takovém posouzení nespatřuje zásah do práva na spravedlivý proces (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. ).

Nejvyšší soud nevyhověl ani požadavku žalobce, aby shora uvedenou otázku posoudil odlišně, když neshledal žádný důvod se od své dosavadní judikatury (aprobované rovněž rozhodovací praxí Ústavního soudu) odchýlit.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 14. září 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu