Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 21 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (26)9D928C80EFA0E9E8C12581E00058A048.html
HTML · 11.9 KB
No categories available
31 Cdo 519/2017-131
31 Cdo 519/2017-131
U S N E S E N Í
v právní věci žalobce
V. N.,
zastoupeného JUDr. Petrem Novákem, advokátem se sídlem v Brně, Kounicova 11, proti žalované
České republice – Ministerstvu spravedlnosti,
se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 53 385 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 284/2012 , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2016, č. j. 54 Co 109/2016 -105, takto:
Věc
se přikazuje
k projednání a rozhodnutí senátu 30.
O d ů v o d n ě n í :
Tříčlenný senát 30 Nejvyššího soudu, který měl podle rozvrhu práce dovolání v této věci projednat a rozhodnout o něm, dospěl při posouzení otázky zda vzniká odpovědnost státu za škodu způsobenou usnesením o zahájení trestního stíhání, pokud trestní stíhání skončilo postoupením věci jinému orgánu z důvodu, že nejde o trestný čin, avšak žalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek, m. j. k názoru, že je taková otázka dovolacím soudem rozhodována rozdílně (viz v rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4771/2015 , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1772/2015 ), a proto předložil věc velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu za postupu dle § 20 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
Podle stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. Plsn 1/2011 , k výkladu ustanovení § 20 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, v otázce, jestli může velký senát příslušného kolegia Nejvyššího soudu přikázat věc senátu, který mu ji předložil, aby věc projednal a rozhodl, pokud nebyly splněny podmínky k jejímu předložení velkému senátu kolegia Nejvyššího soudu, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 1 ročník 2012, je ustanovení § 20 odst. 1 , 2 zákona o soudech a soudcích podkladem pro odnětí věci zákonným soudcům, kteří jsou členy tříčlenného senátu, jemuž byla věc přidělena podle rozvrhu práce, a pro projednání a rozhodnutí této věci soudci, kteří jsou členy velkého senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu. Postup předpokládaný citovaným ustanovením se uplatní jen tehdy, jde-li skutečně o právní názor, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Velký senát příslušného kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „velký senát“) má právo i povinnost posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby mu byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí. Nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 20 zákona o soudech a soudcích a byla-li věc přesto postoupena velkému senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu, rozhodne tento senát o jejím přikázání příslušnému (tříčlennému) senátu k projednání a rozhodnutí.Velký senát má za to, že jsou podmínky pro takový jeho postup v dané věci naplněny,když vychází z toho, že povaha usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1772/2015 , vylučuje, aby v takovém usnesení o nepřípustnosti dovolání mohl být vyjádřen právní názor, který by měl sjednocující význam ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích, a který by zakládal judikatorní rozpor ve smyslu jeho § 20 , za situace, kdy senát 30 Cdo předložení věci velkému senátu neodůvodňuje právním názorem, který by byl odlišným od právního názoru již vyjádřeného v rozsudku Nejvyššího soudu (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. II. ÚS 1383/17 ). Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 18. 10. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu