Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1843/2017

21 Cdo 1843/2017

U S N E S E N Í

BTF Projekt, a. s.

1) M. O.

a

2) D. O.

, oběma zastoupeným Mgr. Davidem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 135/68, o neúčinnost darovacích smluv, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. října 2016, č. j. -120, takto:

Dovolání žalovaných

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2016, č. j. -120, jednak neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá a v čem dovolatelky spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [dovolatelky zpochybňují skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází, nesouhlasí s tím, jak odvolací soud hodnotil provedené důkazy (že „žalobce neprokázal, že byl zkrácen na svých právech, a neprokázal, že žalované zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky“), předestírají vlastní skutkové závěry, na nichž pak budují své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci], a v dovolacím řízení tedy nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.

Ostatně, dovolání žalovaných proti rozsudku (potvrzujícímu výroku I.) Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2016, č. j. -120, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [ke zkrácení uspokojení pohledávky věřitele, k úmyslu zkrátit věřitele, srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 64/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod č. 30/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v otázce posouzení „náležité pečlivosti“ vynaložené osobou dlužníkovi blízkou (v jejíž prospěch byl učiněn odporovatelný právní úkon) ke zjištění úmyslu dlužníka zkrátit věřitele ve smyslu ustanovení , , účinného do 31. 12. 2013, srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001, sp. zn. , uveřejněném pod č. 35/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. , nebo právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Důvodná není ani námitka dovolatelek o tom, že „oprávněná osoba z věcného břemene měla být ve věci pasivně legitimována“, neboť právnímu úkonu, kterým bylo zřízeno věcné břemeno, není možné (způsobem uvedeným v ustanovení , účinného do 31. 12. 2013) samostatně odporovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. ).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaných podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí (rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2016, č. j. -120, byl rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I. a ve výroku II. zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení), bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. září 2017JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu