Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1432/2015

22 Cdo 1432/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a) B. C. T., b) Living Property a. s., IČO 253 56 453, se sídlem v Ostravě, Moravské Ostravě, Poděbradova 2738/16, c) V. D., d) PhDr. T. E., e) K. F., f) Ing. P. H., g) D. H., h) JUDr. A. H., ch) Y. K., i) J. J., j) Mgr. V. K., k) Livinginprague, s. r. o., IČO 272 28 410, se sídlem v Praze, Francouzská 172/30, l) Ing. J. M., m) D. M., n) H. M., o) J. M., p) P. N., q) E. N., r) L. P., s) R. S., t) J. V., u) Mgr. M. V., v) Ing. T. V., w) Ing. M. D., x) Ing. M. D., y) E. V., z) Ing. L. K., aa) Z. K., ab) Mgr. M. V., ac) Ing. T. V., všech zastoupených Mgr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem v Praze, Karolinská 661/4, a ad) PhDr. L. J., proti žalované GV Reality s. r. o., IČO 241 48 733, se sídlem v Praze, Španělská 770/2, zastoupené Mgr. Vlastislavem Andršem, advokátem se sídlem v Praze, Španělská 2, o zřízení věcného břemene, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2014, č. j. -200, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 14. 8. 2014, č. j. -167, zamítl návrh žalobců na přistoupení O. S., na stranu žalující (výrok I.) s tím, že jmenovaná neudělila ke svému vstupu do řízení souhlas. Současně připustil její přistoupení na stranu žalovanou, neboť „všechny předpoklady shora citovaného zákonného ustanovení ( ) pro vstup O. S. na stranu žalovanou byly splněny“ (výrok II.).

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 5. 12. 2014, č. j. -200, změnil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku II. tak, že návrh žalobců na přistoupení O. S. na stranu žalovanou zamítl. Dovodil, že nechtějí-li někteří ze spoluvlastníků neoprávněné stavby vystupovat jako žalobci, musí být označeni jako žalovaní. Je však třeba, aby vůči takovým účastníkům žalobci „učinili žalobní návrh“. O. S. není vlastníkem ani spoluvlastníkem pozemku, a „není tak zřejmé, čeho se žalobci proti ní domáhají“.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o a v němž uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle Uvádí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na otázce procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to zejména v otázkách aktivní legitimace a nesprávného právního posouzení povahy řízení o vypořádání neoprávněné stavby.

Odkazují na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, č. j. ), podle které „je-li neoprávněná stavba nebo pozemek, na kterém byla zřízena, ve spoluvlastnictví více osob, musejí být všechny tyto osoby účastníky řízení o vypořádání neoprávněné stavby podle § 135c obč. zák.; jinak nelze žalobě vyhovět pro nedostatek věcné legitimace. Nechtějí-li někteří spoluvlastníci pozemku (resp. i vlastníci stavby, pokud se domáhají jejího vypořádání oni) vystupovat na straně žalující, nezbývá žalobci, než aby je označil v žalobě za žalované.“ Navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že „odvolání žalovaného se zamítá“, příp. aby je zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu a považuje je za správné. Navrhuje, aby bylo dovolání jako nepřípustné odmítnuto.

Dovolací řízení bylo k návrhu všech účastníků přerušeno podle usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2017, č. j. -259. K návrhu žalobců dovolací soud v řízení pokračoval podle a o dovolání rozhodl.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle –3 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle (napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu), že je uplatněn dovolací důvod uvedený v a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné.

Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na otázce procesního práva, zda mají být v případech vypořádání neoprávněné stavby na cizím pozemku podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), účastníky řízení všichni spoluvlastníci stavby, resp. nechtějí-li někteří spoluvlastníci stavby vystupovat na straně žalující, je nezbytné, aby byli označeni jako žalovaní.

Jelikož ke zřízení neoprávněné stavby na cizím pozemku došlo před 1. 1. 2014, řídí se právní režim vypořádání této neoprávněné stavby , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. ).

V rozsudku ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. (toto a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu –

www.nsoud.cz

), Nejvyšší soud konstatoval: „Zřízením neoprávněné stavby v době účinnosti č. , vznikl mezi stavebníkem, který se stává jejím vlastníkem, a vlastníkem pozemku hmotněprávní vztah, který lze, neupravili-li účastníci vzájemný vztah mimosoudně, vypořádat jen způsoby uvedenými v obč. zák. Je-li ohledně neoprávněné stavby zahájeno soudní řízení, soud musí vypořádat celý hmotněprávní vztah, založený tímto ustanovením. (…) Rozhodnutí podle obč. zák. tak vždy zasáhne do právních poměrů vlastníka stavby a vlastníka pozemku; jsou-li uvedené nemovitosti ve spoluvlastnictví více osob, pak budou dotčena práva všech spoluvlastníků. To je důvod pro to, aby účastníky řízení byli v takovém případě všichni spoluvlastníci; dalším důvodem je, že ti z nich, kteří by se řízení nezúčastnili, by nebyli výrokem rozhodnutí vázáni a rozhodnutí by vůči nim nevytvořilo překážku věci rozhodnuté ( ).“

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. uvedl, že nejsou-li účastníky řízení o vypořádání neoprávněné stavby podle § 135c obč. zák. všichni spoluvlastníci neoprávněné stavby a pozemku, na němž se nachází, nelze žalobě vyhovět pro nedostatek věcné legitimace. Dále dovodil, že „nechtějí-li někteří spoluvlastníci pozemku (resp. i vlastníci stavby, pokud se domáhají jejího vypořádání oni) vystupovat na straně žalující, nezbývá žalobci, než aby je označil v žalobě za žalované (viz přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2007, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5 2013, sp. zn. , a řada dalších rozhodnutí).“

Z výše uvedeného se podává, že ve sporech o uspořádání poměrů mezi vlastníky pozemku a stavby, kdy někteří spoluvlastníci stavby nechtějí vystupovat na straně žalující, nezbývá ostatním spoluvlastníkům této stavby, než je označit za žalované. Někteří spoluvlastníci stavby tedy mohou stát na straně žalované vedle vlastníka pozemku. Nejsou-li takto všichni spoluvlastníci označeni již v žalobním návrhu, lze jejich účast zajistit prostřednictvím návrhu na přistoupení dalšího účastníka podle Pokud odvolací soud zamítl návrh žalobců na vstup O. S. jako účastníka řízení na stranu žalovanou přesto, že jako spoluvlastnice stavby v řízení nevystupovala, je jeho rozhodnutí v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné ve věci rozhodnout, dovolací soud podle změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že se usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 8. 2014, č. j -167, ve výroku II. potvrzuje jako věcně správné ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. srpna 2017

Mgr. David Havlík

předseda senátu