Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2834/2017

23 Cdo 2834/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce V. P., podnikatele se sídlem Praha – Záběhlice, Choceradská 2949/3, PSČ 141 00, identifikační číslo osoby 43664628, proti žalované B & M ELECTRIC, s.r.o., se sídlem Praha 4 - Nusle, U Družstva Repo 1056/3, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26773392, zastoupené Mgr. Luisem Velázquezem, advokátem se sídlem Praha 8, Za Poříčskou bránou 390/18, o zaplacení 74 142,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2016, č. j. – 373, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 1. 3. 2016, č. j. -369, jímž byl zamítnut návrh žalobce, aby mu byl v dovolacím řízení ustanoven zástupce.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že u žalobce není naplněna jedna ze základních podmínek pro ustanovení zástupce u řad advokátů ve smyslu , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „ “), a to, že ustanovení zástupce žalobci je nezbytné k ochraně jeho zájmů, je-li z podání žalobce obsažených ve spisu patrné, že se žalobce dostatečně orientuje v právním řádu České republiky a v souladu s je schopen reagovat na podání soudu, v daném případě - vyjádřit se k dovolání žalované, která podala dovolání pouze do výroku o náhradě nákladů řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním s tím, že dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2016, č. j. – 373, považuje za přípustné podle Namítá, že odvolací soud mu napadeným rozhodnutím znemožnil splnit příslušné ustanovení , tj. podat kvalifikovaně vyjádření k dovolání žalované požadované usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 1. 2016, č. j. -367. V příloze předložil posudek o invaliditě ze dne 4. 5. 2016, který má dokládat, zda je žalobce zcela schopen se správně orientovat v a právní řádu České republiky. Má za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu i jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně, jimiž mu nebyl ustanoven advokát pro dovolací řízení, je vydáno v rozporu s y , podle jehož odstavce 1 mají účastníci řízení před soudem rovná práva. V této souvislosti poukazuje na to, že žalované společnosti, která vlastní majetek v řádu statisíců korun, byl ustanoven advokát pro dovolací řízení usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 11. 2015, č. j. -357. Namítá rovněž, že soudy nijak blíže nekonkretizovaly, o jaká podání žalobce se jedná, z nichž mělo být patrné, že žalobce je schopen se k věci v řízení o dovolání žalované vyjádřit sám, jestliže žalobci byl pro předešlé řízení ustanoven advokát usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 11. 2011, č. j. -93.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání žalobce rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II., bod 7 ) – dále jen „ “.

V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 78/2015, Nejvyšší soud dospěl k následujícím závěrům:

Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Dospěje-li Nejvyšší soud, jako soud dovolací, k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.

Dospěje-li Nejvyšší soud, jako soud dovolací, k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení ( , a ).

Podle ustanovení účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Ustanovení stanoví, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby žalobci byl v dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se ztotožnil se závěry soudů obou stupňů, že u žalobce není naplněna jedna ze základních podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu tj., že ustanovení zástupce žalobci je nezbytné k ochraně jeho zájmů, jestliže z jeho podání obsažených ve spisu i z dovolání vyplývá, že se žalobce dostatečně orientuje v právním řádu České republiky, tedy zejména v ustanoveních , na něž ve svých podáních poukazuje a v souvislosti s těmito odkazy je schopen činit své vlastní právní závěry.

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro dovolací řízení. Vzhledem k tomu, že dovolatel na opětovnou výzvu soudu (č. l. 376 spisu) neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení a řízení o dovolání žalobce zastavil.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. září 2017

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu