Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3252/2017

32 Cdo 3252/2017

U S N E S E N Í

Vogl & Partners s.r.o., advokátní kancelář

CMR - REALITY s.r.o.

, se sídlem v Praze 1, Malá Strana, Malostranské náměstí 260/11, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 25764497, zastoupené Mgr. Luborem Bystřickým, advokátem se sídlem v Praze 2, Myslíkova 2020/4, o zaplacení 275 118,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2017, č. j. -224, takto:

Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl, že Mgr. Andrea Veselá, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1, není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u tamního soudu pod sp. zn. (výrok pod bodem I.). Dále zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 3. 2016, č. j. -171, a věc mu vrátil k dalšímu řízení (výrok pod bodem II.).

Usnesení odvolacího soudu výslovně v rozsahu jeho výroku pod bodem I. napadla žalobkyně dovoláním.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( – dále jen „ “) bez nařízení jednání ( věta první ) dospěl k závěru, že není k projednání tohoto dovolání soudem funkčně příslušným.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle věty první o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Pojem „nadřízený soud”, je-li použit k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud” jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodl-li tedy Městský soud v Praze ve věci vyloučení soudkyně obvodního soudu v Praze, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází. Rovněž skutečnost, že nadřízený soud je shodou okolností (jako v tomto případě) současně i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, zde není rozhodná.

funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2001, pod číslem 129).

Vzhledem k nedostatku podmínky řízení, který nelze odstranit, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně, které touto vadou trpí, zastavil ( věta první, , ).

Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nepřesné, a tudíž nesprávné poučení Městského soudu v Praze o možnosti podat dovolání proti rozhodnutí (tedy i proti výroku o nevyloučení soudkyně), neboť nesprávné poučení o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena (srov. ), pak jde vždy – bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení téhož soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 9. 2017

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu