Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2831/2017

23 Cdo 2831/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce V. P., podnikatele se sídlem Praha – Záběhlice, Choceradská 2949/3, PSČ 141 00, identifikační číslo osoby 43664628, proti žalované B & M ELECTRIC, s.r.o., se sídlem Praha 4 - Nusle, U Družstva Repo 1056/3, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26773392, zastoupené Mgr. Luisem Velázquezem, advokátem se sídlem Praha 8, Za Poříčskou bránou 390/18, o zaplacení 74 142,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2015, č. j. , 424/2014 – 329, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 21. 4. 2015, č. j. , 424/2014 – 329, výrokem I. změnil vyhovující rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen soud prvního stupně) ze dne 7. 4. 2014, č. j. -265, ve znění usnesení ze dne 20. 6. 2014, č. j. -280, tak, že žalobu zamítl a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu, týkající se nákladů řízení, podala žalovaná dovolání. Přípustnost dovolání ve smyslu (dále jen „ “) vymezila tak, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky nároku na náhradu nákladů řízení s ohledem na úspěch účastníka ve věci. Odkázala přitom na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) ze dne 15. 5. 2014, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2015, sp. zn. a ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. , podle nichž, posouzení úspěšnosti účastníka v řízení závisí na tom, v jaké části předmětu řízení účastník v konečném důsledku, tedy podle konečného rozhodnutí, resp. konečných rozhodnutí ve věci, uspěl, přičemž žalovaný má plný úspěch ve věci v případě, že soud žalobu zcela zamítne; účastníku, který má ve věci plný úspěch, soud podle přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně aplikoval ustanovení , jestliže žaloba byla zcela zamítnuta. Odvolací soud měl v souladu s ustanovením a poukazovanou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu přiznat žalované, která měla ve věci plný úspěch, plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovolatelka dále připomíná, že v případě úkonů právní služby poskytnutých do 31. 12. 2012 musí být v tarifní hodnotě zohledněno i kapitalizované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z uplatněné jistiny ve výši 74 142, 50 Kč ke dni poskytnutí příslušného úkonu právní služby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2014, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že dovolatelka je přesvědčena, že napadené rozhodnutí není v části týkající se náhrady nákladů správné a je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí, podle níž v případě, že soud žalobu zcela zamítne, má žalovaný plný úspěch ve věci a má mu být přiznána plná náhrada řízení, navrhla, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu týkajícím se nákladů řízení změnil a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů, včetně řízení dovolacího.

Nejvyšší soud, jako soud dovolací ( ), dospěl k závěru, že dovolání žalované je podle přípustné, neboť rozhodnutím odvolacího soudu se odvolací řízení končí a odvolací soud se při řešení právní otázky stanovení nákladů řízení účastníka při jeho plném úspěchu ve věci odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, na níž dovolatelka důvodně poukázala, tj. od závěrů učiněných Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 15. 5. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 30. 3. 2015, sp. zn. a ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (veřejnosti dostupných na http://www.nsoud.cz), podle nichž má ve věci plný úspěch účastník, který v konečném důsledku v celém předmětu řízení uspěl, přičemž podle soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Rozhodnutí odvolacího soudu tedy spočívá ve smyslu na nesprávném právním posouzení otázky výše nároku na náhradu nákladů řízení, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od shora uvedené rozhodovací praxí dovolacího soudu, jestliže za situace, kdy žalovaná měla plný úspěch ve věci, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu týkající se nákladů řízení podle , bez jednání ( ), zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( ), v němž se bude odvolací soud při určení výše náhrady nákladů řízení řídit právními názory vyjádřeným ve shora uvedené judikatuře Nejvyššího soudu ( , věta za středníkem ); odvolací soud rozhodne také o dosavadních nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( , věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. září 2017

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu