Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2063/2017-341

30 Cdo 2063/2017-341

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce J. F., zastoupeného JUDr. Jiřím Kratochvílem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Petrská 1136/12, proti žalovanému M. K., zastoupenému JUDr. Ing. Jaroslavem Hostinským, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2134/126, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 2016, č. j. o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 2016, č. j. -298, se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

K odvolání žalovaného proti vyhovujícímu výroku rozsudku soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze rozsudkem 20. prosince 2016, č. j. -298 (v pořadí druhým, poté co jeho rozsudek ze dne 27. listopadu 2014, č. j. -243, byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp.zn. ), napadený rozsudek podle (dále jen „ “) ve výroku ve věci samé potvrdil, změnil ho ve výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně a žalovanému uložil zaplatit náklady odvolacího řízení ve výši 23.552,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to jak proti výroku, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrzen, tak proti výroku o náhradě nákladů řízení, podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dne 24. března 2017 dovolání. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu buď změnil tak, že žaloba se zamítá, nebo ho, eventuálně i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Navrhl též odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s tím, že podle jeho názoru podané dovolání je dostatečně srozumitelné a určité a nemá právní vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, bylo podáno k tomu legitimovaným účastníkem řízení a v dané věci je přípustné. Připomíná, že v dovolání nastolil celkem čtyři otázky ve smyslu ustanovení a je přesvědčen, že alespoň v některé z těchto nastolených otázek bude v řízení před Nejvyšším soudem úspěšný. Žalobce se snaží exekučně vynutit výkon dovoláním napadeného rozhodnutí a výkon rozhodnutí ještě před meritorním rozhodnutím Nejvyššího soudu by způsobil žalovanému závažnou újmu na jeho právech. Odvysílání omluvy žalobci žalovaným v České televizi je úkon nevratný, který by v případě pro žalovaného příznivého rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo možné jakýmkoli způsobem vrátit zpět.

Podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. ledna 2014, jež je pro dovolací řízení v dané věci rozhodné, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.

S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu (v rozhodném znění), patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),

2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele).

O tom, že (přípustné) dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu nasvědčují tomu, že dovolatelem uvedený dovolací důvod je zřejmě (zjevně) naplněn nebo že řízení může být postiženo některou z vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ). Jinak řečeno, dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyššího soudu u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ).

Závažná újma na jeho právech má dovolateli hrozit (podle jeho tvrzení) proto, že by „neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí“, ještě před pro něj případně příznivým rozhodnutím dovolacího soudu, byl přinucen omluvit se v České televizi žalobci, což je nevratný úkon. Nicméně blíže již nespecifikuje svá konkrétní práva, na nichž by mu měla výkonem rozhodnutí být způsobena tvrzená závažná újma. Hrozící konkrétní závažnou újmu v případě splnění povinnosti uložené pravomocným rozsudkem neshledává v posuzované věci ani dovolací soud. Není tak splněna podmínka uvedená v ustanovení § 243 písm. a), která jedině by umožňovala Nejvyššímu soudu odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu zamítl jako nedůvodný; tím, zda jsou splněny předpoklady uvedené shora, tedy zda podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné], se Nejvyšší soud (pro nadbytečnost) již nezabýval.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. září 2017

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu