Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 259/2017

23 Nd 259/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem Praha 5 - Stodůlky, náměstí Junkových 2808/2, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Florenci 2116/15, proti povinné R. W., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dne 16. 5. 2017 požádal soudní exekutor o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné.

Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 31. 5. 2017, č. j. -14, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po uplynutí odvolací lhůty oprávněné předložena podle , (dále jen „ “), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.

Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že z výpisu z Centrální evidence obyvatelstva a od cizinecké policie ČR zjistil, že povinná nemá povolen žádný druh pobytu na území České republiky. Za daných okolností Okresní soud Praha-západ s odkazem na § 45 odst. 2 exekučního řádu, kdy soudu není znám ani žádný majetek povinné umístěný v obvodu tamního soudu, vyslovil svoji místní nepříslušnost.

Podle jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení , neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Z ustanovení věty první vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu , jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. ). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Okresní soud Praha-západ.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2017

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu