Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 964/2017

-25

U S N E S E N Í

T. B.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. B.

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í

Obviněný T. B. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. . Tímto rozsudkem bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. , a z podnětu odvolání státního zástupce podaného v neprospěch obviněného proti výroku o trestu byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 postupem podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř., § 259 odst. 3 tr. ř. změněn ve výroku o trestu. Obviněný s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. napadl rozsudek Městského soudu v Praze proto, že jím zůstal nedotčen výrok o vině. Námitky, které učinil obsahem dovolání, obviněný zaměřil proti zjištění soudů, že je osobou totožnou s pachatelem činu. Obviněný vytkl, že toto zjištění je v extrémním nesouladu s důkazy a že představuje porušení jeho práva na spravedlivý proces. Dovoláním se obviněný domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a aby přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 8 věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedla, že dovolání je založeno na skutkových námitkách, které nejsou dovolacím důvodem, a navrhla, aby dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření bylo předloženo obhájci k případné replice, ale obhájce na něj nereagoval.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci zákonného dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho jasně plyne, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.

Obviněný byl uznán vinným a odsouzen pro zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 8 spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 26. 5. 2010 kolem 18,15 hodin v P., S. …, vstoupil do domu, na chodbě navázal kontakt s poškozeným J. V. R., přitlačil ho ke zdi, vyzval ho k vydání mobilního telefonu s pohrůžkou, že má u sebe nůž a probodne ho, nakonec poškozenému z krku strhl sluchátka s přehrávačem v hodnotě nejméně 1 152 Kč a utekl.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na tom, že nesouhlasil se zjištěním soudů, podle něhož je osobou totožnou s pachatelem činu, a polemizoval s hodnocením důkazů, jímž soudy k tomuto zjištění došly. Tyto námitky byly pokračováním obhajoby obviněného z původního řízení, kdy obviněný trval na tom, že se činu nedopustil, že nebyl na místě činu, že s poškozeným nepřišel do žádného kontaktu apod. Tyto námitky mají vyloženě skutkovou povahu a stojí tudíž mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které s ním obsahově nekorespondují a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních , y.

Mezi skutkovými zjištěními Obvodního soudu pro Prahu 8, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Městský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti obviněného s osobou pachatele skutku. Svědecká výpověď poškozeného v hlavním líčení byla jako usvědčující důkaz založena na tom, že obviněný mu byl povědomý podle rysů v obličeji a vůbec podle oblasti obličeje. Přitom ovšem při rekognici provedené v přípravném řízení poškozený obviněného nepoznal, což soudy přijatelně vysvětlily značným časovým odstupem tohoto úkonu od doby spáchání činu a nízkým věkem poškozeného v době činu. Z hlediska usvědčení obviněného jako osoby totožné s pachatelem skutku bylo rozhodujícím důkazem, o kterém nevyvstaly žádné důvodné pochybnosti, odborné vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví genetiky. Obviněného spolehlivě usvědčil výsledek analýzy, jímž byla zjištěna shoda profilu DNA obviněného s profilem DNA nalezeným na injekční stříkačce, která podle svědecké výpovědi poškozeného vypadla během útoku pachateli z kapsy. Tato injekční stříkačka po útěku pachatele zůstala na místě činu, byla zajištěna policií, po odborném zkoumání na ni byl izolován profil DNA, který byl zařazen do evidence v národní databázi a který byl v roce 2015 ztotožněn s profilem DNA obviněného zjištěným v jiné souvislosti. Obviněný namítal, že mohlo jít o injekční stříkačku, kterou po něm měla v dispozici jiná osoba, a že tato jiná osoba byla pachatelem. Tyto námitky soudy přesvědčivě vyvrátily na podkladě odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví genetiky, kterým bylo jasně a přesvědčivě vysvětleno, že na injekční stříkačce byl izolován profil DNA jediné osoby mužského pohlaví, a že pokud by měl injekční stříkačku v držení ještě někdo jiný, byl by izolován smíšený profil DNA více osob. Odborné vyjádření tak vyznělo v závěr, že obviněný byl jediným držitelem injekční stříkačky, která při činu vypadla pachateli z kapsy. Z toho je jasné, že pachatelem nemohl být nikdo jiný než obviněný.

Zjištěním soudů, že obviněný je osobou totožnou s pachatelem skutku, nebylo nijak porušeno základní ústavně zaručené právo obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí s uvedeným zjištěním ani se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. srpna 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu