Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1463/2017

20 Cdo 1463/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Svatopluka Čecha č. 547/8, proti povinnému F. V., H., zastoupenému JUDr. Ladislavem Labanczem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského č. 253/3, za účasti bývalé manželky povinného F. V., R., pro 1 534 148 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého, Exekutorský úřad Ostrava – Mariánské Hory, pod sp. zn. 069 EX 537/02, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 29. 11. 2016, č. j. -127, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 26. 2. 2016, č. j. 069 EX 537/02-99, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 8. 2016, č. j. 069 EX 537/02-116, jímž soudní exekutor určil výslednou cenu dražených nemovitých věcí a jejich příslušenství v odstavci I. písm. A) výroku částkou 450 000 Kč a v odstavci I. písm. B) výroku částkou 275 000 Kč s tím, že cena jednotlivých práv a závad s nemovitými věcmi spojených stanovena nebyla. Závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, nebyly stanoveny.

Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním povinný. Namítal, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci v otázce „hodnocení provedených důkazů“ a že je v „rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu“. Namítal, že výsledná cena byla určena na základě nesprávně vypracovaného znaleckého posudku, když byl aplikován nesprávný právní předpis. Odvolací soud však na základě vyjádření znalce došel k závěru, že byl vypracován na základě platné vyhlášky Ministerstva financí ČR č. , kterou se mění , k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, jež nabyla účinnosti dne 12. 2. 2016. Ve znaleckém posudku však znalcem byla citována neplatná vyhláška Ministerstva financí ČR č. , o provedení některých ustanovení , o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška). Odvolací soud dále uvedl, že při stanovení obvyklé ceny má znalec volnou působnost a není vázán žádným právním předpisem. S touto argumentací se dovolatel neztotožnil. Podle dovolatele odvolací soud nesprávně zjistil skutkový stav, pokud se nevypořádal s rozporem ohledně použitého oceňovacího předpisu. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále též jen „ “).

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Povinný však vůbec nevymezil, v čem spatřuje přípustnost dovolání ve smyslu , jež je jeho nezbytnou náležitostí. Vymezil jen otázku, při jejímž řešení došlo (podle něho) k nesprávnému právnímu posouzení.

Jestliže dovolatel přípustnost dovolání dovozuje z toho, že „se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu“, pak je namístě zaznamenat, že bylo již dříve Nejvyšším soudem judikováno, že z dovolání musí být nejen zjevné, při řešení kterých otázek hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, se odvolací soud měl od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu odchýlit, nýbrž musí být rovněž identifikováno, od které ustálené rozhodovací praxe se tak mělo stát (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vyvrací-li dále dovolatel věcnou správnost závěru znaleckého posudku o stanovení administrativní a obvyklé ceny oceňovaných nemovitých věcí, pak odvolatel napadá hodnocení důkazu (znaleckého posudku) a neuplatňuje tím žádný dovolací důvod. Současně platí, že věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku soud přezkoumávat nemůže (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V této souvislosti je nutno podotknout, že již odvolací soud v napadeném rozhodnutí zdůraznil a znalec ve svém vyjádření ze dne 1. 5. 2015 vysvětlil, že při vypracování znaleckého posudku č. 16/02/34 ze dne 25. 2. 2016 postupoval podle platné, a ke dni vyhotovení znaleckého posudku účinné, vyhlášky Ministerstva financí ČR č. , kterou se mění , k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, přestože v části „C“ posudku označené „Rekapitulace“ se zmiňuje o prováděcí vyhlášce „Ministerstva financí ČR č. “ Jeho vysvětlení koresponduje i se samotným obsahem posudku, když v části „B“ předesílá, že ocenění pozemků zapsaných na „ LV číslo 354“ provádí podle „ “. Není tak pochyb o tom, kterou prováděcí vyhlášku k , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), aplikoval.

Má-li dovolatel za to, že odvolací soud nesprávně hodnotil provedené důkazy, vytkl tím vadu řízení, která sama o sobě nemůže vadu obsahu dovolání zhojit a dovolací soud by se jí mohl zabývat teprve za předpokladu projednatelného (formálně bezchybného) dovolání.

Dovolání má tedy vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a jež nebyly v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněny. Nejvyšší soud proto dovolání podle ( , 3 ) odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu dle a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 8. 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu