Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3601/2017

20 Cdo 3601/2017

U S N E S E N Í

nezletilé M. S.

JUDr. V. S.

, za účasti matky oprávněné

E. M.

, zastoupené Mgr. Klárou Zemanovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Prosecká č. 527/24, pro 57 000 Kč, o návrhu povinného na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2016, č. j. -89, takto:

Dovolání povinného

se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. listopadu 2016, č. j. -89, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. února 2016, č. j. -72, jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce.

Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 22. listopadu 2016, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) ve spojení se , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

Podle ustanovení , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Dovolací soud dospěl k názoru, že dovolání v této věci není přípustné, neboť jde o řízení o výživném (o výkon rozhodnutí ve věcech výživného), tedy řízení ve věci rodinně právní upravené v hlavě páté části druhé ve smyslu ustanovení z. ř. s., a nejde o žádnou z taxativně vyjmenovaných výjimek. Není přitom rozhodné, že předmětné usnesení bylo vydáno podle ve znění účinném do 31. prosince 2013 a nikoliv podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Ustanovení z. ř. s. je totiž třeba vykládat tak, že vylučuje dovolání ve všech věcech jmenovaných v hlavě páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních nehledě na to, podle jakého procesního předpisu bylo napadené rozhodnutí vydáno. K takovému výkladu dospěl dovolací soud zejména s ohledem na fakt, že ustanovení z. ř. s. a ustanovení ve znění účinném od 1. ledna 2014 společně nahrazují původní ustanovení ve znění do 31. prosince 2013, kdy záměrem zákonodárce nebylo přípustnost dovolání v rodinně právních věcech ani zúžit, ani rozšířit, ale pouze v nové úpravě zohlednit změnu hmotně právní ( , ) i procesně právní (zákon o zvláštních řízeních soudních) úpravy rodinně právních institutů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2014, sp. zn. ).

V projednávané věci tak nebyly shledány předpoklady přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud proto toto dovolání, aniž nařizoval jednání ( věta první ), jako nepřípustné odmítl ( věta první a odst. 2 ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 8. 2017

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu