Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3528/2017

27 Cdo 3528/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 00, o náhradu škody, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 28. listopadu 2000, č. j. -146, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. září 2001, č. j. -224, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. prosince 2016, č. j. -88, takto:Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29. prosince 2016, č. j. -88, k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku za dovolací řízení a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Podle , (dále též jen „ “), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první, věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec druhý, písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

Protože při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání, vyzval jej Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 4. dubna 2017, č. j. -93, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno.

Žalobce na usnesení obsahující výzvu reagoval podáním ze dne 21. května 2017, doručeným Krajskému soudu v Praze 24. května 2017, nedostatek povinného zastoupení však neodstranil. Žalobce pouze zopakoval žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Podle může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení , o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 23 bodem 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud (případně ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a neustanovení advokáta, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sen. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť žalobce uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný.Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podáním ze dne 19. března 2012, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 21. března 2012, podal žalobce žalobu pro zmatečnost, v níž jako uplatňovaný zmatečnostní důvod označil „ pís B+C .“, tedy že ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení a že účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat ( ) a nebyl řádně zastoupen.

Dovolatel v žalobě pro zmatečnost (ve spojení s doplněním žaloby ze dne 19. února 2014) však nijak označené zmatečnostní důvody skutkově nepopisuje, kdy fakticky brojí proti řízení, jež bylo vedeno u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , a proti znaleckému posudku, který byl v rámci řízení zpracován a který byl dle dovolatele „zneužit k represím a štvanicím – zločinům komunismu“.

Nenamítá-li dovolatel žádné konkrétní skutkové okolnosti vztahující se k žalobou napadeným rozhodnutím, z nichž by bylo možné usuzovat na naplnění označených zmatečnostních důvodů, nemůže být projednávaná žaloba pro zmatečnost úspěšná (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. června 2012, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. ). Nadto Nejvyšší soud doplňuje, že za situace, kdy dovolatel žalobou napadá rozhodnutí, jež nabylo právní moci dne 25. října 2001, je zjevné, že dovolatel promeškal lhůty uvedené v

Je-li nepochybné, že žalobě pro zmatečnost nemůže být vyhověno, pak i návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.

Není tedy důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení žalobce.

Nejvyšší soud tudíž dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení – ač byl o následcích nečinnosti poučen – a předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s řízení o jeho dovolání zastavil ( a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. září 2017

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu