Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6B2FEF69564D2A91C12581C9002BBC5E.html
HTML · 13.89 KB
No categories available
29 Nd 284/2017
29 Nd 284/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce Mgr. B. Č., proti žalovanému Mgr. R. C., zastoupenému JUDr. Tomášem Holoubkem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 185/10, PSČ 130 00, za účasti Střední odborné školy uměleckořemeslné s. r. o., se sídlem v Praze 9 - Vysočanech, Podkovářská 797/4, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 25641018, zastoupené JUDr. Tomášem Holoubkem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 185/10, PSČ 130 00, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného, o určení neplatnosti jmenování ředitelem školy a o určení neplatnosti pracovní smlouvy vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 12 C 167/2017 , o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu prvního stupně z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 12 C 167/2017 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 9.
O d ů v o d n ě n í:
V rámci vyjádření k žalobě z 10. července 2017 (č. l. 74) žalovaný navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 9 (dále jen „obvodní soud“), u kterého již probíhají související řízení o určení, že pracovní poměr žalobce trvá (pod sp. zn. 7 C 329/2015 ) a o zaplacení dlužné mzdy žalobci (pod sp. zn. 9 C 266/2015 ), a v jehož obvodu se nachází pracoviště žalovaného a sídlo vedlejšího účastníka a zdržuje se zde během pracovního týdne i žalobce.
Vedlejší účastník s přikázáním věci jinému soudu souhlasil (č. l. 77), žalobce nikoli (č. l. 79), když poukazuje na to, že:
- s respektem k trvalému bydlišti žalovaného si již před podáním žaloby zajistil v místě právní zastupování pro soudní jednání,
- v místě příslušném sídlu vedlejšího účastníka by se žalovaný mohl skrývat za vedlejšího účastníka, jehož jednatelem se stal 22. května 2017,
- u obvodního soudu neprobíhají řízení mezi žalobcem a žalovaným (jak nepravdivě tvrdí žalovaný), nýbrž řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem.
Podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený okresnímu soudu, u nějž je věc vedena, i obvodnímu soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobo d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010 , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Bez zřetele k tomu, zda spory zahájené žalobcem u obvodního soudu jsou vedeny jen proti vedlejšímu účastníku, je jejich předmětová provázanost se sporem zahájeným u okresního soudu zřejmá (i z obsahu podání žalobce v této věci). Na možnost žalovaného případně se k věci vyjadřovat (jako jednatel) prostřednictvím vedlejšího účastníka, nemá vliv okolnost, u kterého soudu prvního stupně je řízení vedeno. Tvrzení žalobce, že si zajistil zastupování v obvodu okresního soudu, nepřikládá Nejvyšší soud pro účely zvážení delegace vhodné právní relevanci, když žalobce dosud v řízení činí podání jako nezastoupený (žádné zastoupení nedokládá).
Vzhledem k výše řečenému má Nejvyšší soud za to, že u obvodního soudu, u nějž probíhají předmětově související řízení, bude hospodárněji, rychleji a po skutkové stránce spolehlivěji a důkladněji projednána i věc vedená dosud u okresního soudu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2017
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu