Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2403/2017

23 Cdo 2403/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně RESCATOR, s.r.o., se sídlem Praha 8 - Kobylisy, Třeboradická 478/19, PSČ 182 00, identifikační číslo osoby 28377621, zastoupené JUDr. Magdou Rothovou, advokátkou se sídlem Praha 8, Prvního pluku 320/17, proti žalované AXA životní pojišťovna a.s., se sídlem Praha 2, Lazarská 13/8, identifikační číslo osoby 61859524, zastoupené Mgr. Radkem Kocourkem, advokátem se sídlem Praha 1, Havlíčkova 1043/11, o zaplacení 230 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2016, č. j. -145, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:( – dále jen „ “)

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího, ze dne 16. 11. 2016, č. j. -145, není podle přípustné, neboť napadené rozhodnutí nezávisí ve smyslu na vyřešení určité konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva, která by v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Potvrdil-li odvolací soud rozsudek (pro uznání) soudu prvního stupně, který tak rozhodl proto, že žalovaná se po uplynutí lhůty k podání odporu proti doručenému platebnímu rozkazu v následující třicetidenní lhůtě k žalobě nevyjádřila a ze skutkových okolností nevyplynulo, že by žalované v podání vyjádření bránil vážný důvod, pro nějž se nemohla v určené lhůtě k žalobě vyjádřit a ani soudu sdělit, že se pro vážný důvod nemůže k žalobě vyjádřit včas, ač byla poučena o možnosti požádat o prodloužení stanovené lhůty k vyjádření, není možno dospět k závěru, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž: „Jestliže žalovaný podal vyjádření ve věci až po uplynutí lhůty určené v usnesení o výzvě k vyjádření vydaném podle ustanovení , nenastane fikce uznání nároku uplatněného proti žalovanému v žalobě jen tehdy, jestliže žalovaný prokáže, že mu v podání vyjádření bránil vážný důvod, a současně, jestliže takový vážný důvod alespoň sdělil soudu ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření, anebo jestliže šlo o tak vážný důvod, který mu zabránil v tom, aby soudu byť jen sdělil, že u něj tento vážný důvod nastal ( ).“ - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 21/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 51/2014.

Poukazuje-li žalovaná v dovolání na judikaturu dovolacího soudu - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2008, sp. zn. , nelze dovodit, že by tato judikatura pojednávající o předchozí procesní aktivitě žalovaného v souvislosti s vydáním rozsudku pro uznání na věc dopadala, jestliže soudy vyšly z prokázaných skutečností o procesní nečinnosti žalované ve věci.

Dovolání žalované není tedy podle přípustné, a proto Nejvyšší soud dovolání žalované podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. srpna 2017

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu