Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 110/2017

30 Nd 110/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka ve věci žalobkyně FEMONT OPAVA, s. r. o., IČ 47154918, se sídlem v Opavě, Vávrovická 274/90, zastoupené Mgr. Ondřejem Kurkou, advokátem se sídlem v Opavě, náměstí Republiky 679/5, proti žalované ZAKLAD REMONTOWO-BUDOWLANY „KAMPKA SPÓLKA JAWNA“ D. KAMPKA, G. KAMPKA, se sídlem v Racibórzi, Mikolowska 1, Polská republika, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:

Návrh žalobkyně FEMONT OPAVA, s. r. o., na vydání evropského platebního rozkazu o úhradu 399 031 Kč s příslušenstvím proti žalované ZAKLAD REMONTOWO-BUDOWLANY „KAMPKA SPÓLKA JAWNA“ D. KAMPKA, G. KAMPKA, projedná a rozhodne Okresní soud v Opavě.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 15. 3. 2017 učinila žalobkyně návrh, aby Nejvyšší soud podle , , dále jen „ “, určil, že žalobu o úhradu 399 031 Kč s příslušenstvím proti žalované a společnosti CENTERSCAPE INVESTMENTS POLAND SP Z O O, se sídlem ve Varšavě, Stawki 40, Polská republika, projedná a rozhodne Okresní soud v Opavě.

V odůvodnění návrhu na určení místní příslušnosti žalobkyně uvedla, že ve smlouvě o dílo přiložené k návrhu na určení místní příslušnosti byla sjednána prorogační dohoda ve prospěch soudů České republiky podle ustanovení článku 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“. Smluvní strany si však žádný konkrétní soud, který by měl být příslušný k projednání věci, nesjednaly.

K návrhu na určení místní příslušnosti žalobkyně podáním ze dne 10. 5. 2017 doplnila návrh na vydání evropského platebního rozkazu proti žalované a zároveň uvedla, že bere zpět návrh o určení místní příslušnosti proti společnosti CENTERSCAPE INVESTMENTS POLAND SP Z O O.

Podle ustanovení jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud proto nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout.

Před aplikováním zákona o mezinárodním právu soukromém je třeba přihlédnout k úpravě obsažené v normách práva Evropské unie, které mají aplikační přednost před právem členských států.

Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis, bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena:

a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením;

b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo

c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.

Z kopie smlouvy o dílo předložené žalobkyní Nejvyšší soud zjistil, že podle čl. XII odst. 11 této smlouvy „veškeré spory vzniklé z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, které se nepodaří vyřešit jednáním mezi smluvními stranami, budou řešeny s konečnou platností obecnými soudy České republiky, při čemž právní vztahy mezi smluvními stranami vyplývající z této smlouvy se řídí českým právním řádem.“

Vzhledem k tomu, že ve věci není dána výlučná příslušnost soudů podle čl. 24 nařízení Brusel I bis, a strany si sjednaly mezinárodní příslušnost českých soudů postupem předvídaným v čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis, Nejvyšší soud uzavřel, že mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána.

Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou místní příslušnosti konkrétního soudu v České republice.

Podle ustanovení je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle ustanovení je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.

Podle ustanovení proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení lze proti zahraniční osobě podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.

Žalovaná je právnická osoba se sídlem v Polské republice, z obsahu spisu nevyplývá a Nejvyššímu soudu není známo, že by v České republice byl umístěn její závod nebo organizační složka závodu nebo že by v České republice měla majetek. Žalovaná tedy v České republice nemá obecný soud a místně příslušný soud tak nelze určit.

Z výše uvedeného je zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle Nejvyšší soud proto určil, že žalobu projedná a rozhodne Okresní soud v Opavě, v jehož obvodu se nachází sídlo žalobkyně a který žalobkyně k projednání a rozhodnutí věci navrhla.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že nerozhodoval o určení místně příslušného soudu ve vztahu ke společnosti CENTERSCAPE INVESTMENTS POLAND SP Z O O, se sídlem ve Varšavě, Stawki 40, Polská republika, neboť proti ní žalobkyně žádný procesní návrh v tomto řízení neuplatnila.

Na procesním soudu bude, aby rozhodl o změně žaloby v podání žalobkyně ze dne 26. 6. 2017.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. července 2017

JUDr. Pavel Simon předseda senátu