Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1952/2017

20 Cdo 1952/2017

U S N E S E N Í

T. K.

Ing. J. M.

, zastoupenému Mgr. Janem Šarmanem, advokátem se sídlem v Brně, Pekárenská 12, za účasti manželky povinného D. M., pro 860 140,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2016, č. j. -539, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 25. 9. 2015, č. j. -506 (ve znění opravného usnesení ze dne 12. 7. 2016, č. j. -558), kterým Okresní soud v Prostějově zamítl návrh povinného ze dne 4. 6. 2013 na zastavení exekuce, nařízené usnesením téhož soudu ze dne 21. 8. 2007, č. j. -6, a prováděné soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že povinný neprokázal věrohodně existenci započítávané pohledávky, přestože má k dispozici u, na níž se pod textem „Stvrzuji svým podpisem, že jsem převzal od Ing. M., v hotovosti částku 750 000 Kč, slovy Sedmsetpadesáttisíckorun českých jako půjčku“, a na níž se pod označením místa a data („V P. dne: 7. 1. 2005“) nachází podpis oprávněného, jenž jeho pravost nezpochybňuje. Podle odvolacího soudu se jednoznačně nabízí, že formát předkládané y (atypický a nestandardní) s podpisem oprávněného lze skutečně zhotovit odstřižením z jiné již podepsané y a takto zneužít pravého podpisu k vyhotovení dokladu. Takový postup shledal odvolací soud za velice pravděpodobný, neboť již v předchozím řízení se povinný snažil doložit doručení y o započtení zneužitím dokladů, kterými v jiném řízení prokazoval doručení listin zcela jiných. Povinný nebyl ani schopen vysvětlit, proč tímto započtením neargumentoval v předchozím řízení (věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ). Tato okolnost dokumentuje tvůrčí úsilí povinného z hlediska dodatečného vytváření dokladů, jejichž potřeba k uplatnění nároků vyvstane. Povinný rovněž neprokázal, že měl v době poskytnutí údajné půjčky takovou hotovost k dispozici (s ohledem na probíhající rekonstrukci domu a půjčku, kterou jemu samotnému za tím účelem poskytl jeho bratr).

Povinný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedl, že odvolací soud se „při řešení relevantní právní otázky“ odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Je přesvědčen, že byl vážně poškozen na svých právech, když soudy při svém rozhodování neposuzovaly všechny jím tvrzené a prokazované skutečnosti ve vzájemné souvislosti tak, jak se v čase vyvíjely, ale posuzovaly je jednotlivě a pouze na základě ničím nepodložených tvrzení oprávněného. Dodal, že jeho manželce nebylo doručeno usnesení okresního soudu ze dne 29. 5. 2015, č. j. -506, o zamítnutí návrhu povinného ze dne 4. 6. 2016 na zastavení exekuce na adresu trvalého bydliště, bylo jí doručeno až společně s rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 25. 5. 2016, č. j. -539. Zdůraznil, že vyjádření oprávněného k odvolání povinného ze dne 15. 2. 2008 zřetelně dává na vědomí stanovisko oprávněného k jeho podpisu na stvrzence o půjčce finanční hotovosti 750 000 Kč, kdy uvádí: „Jde o u, kterou jsem mu nikdy nepodepsal, jde o podvrh s mým zfalšovaným podpisem“. Není tak správný závěr soudu, že oprávněný nikdy nezpochybňoval svůj podpis na stvrzence o půjčce ze dne 7. 1. 2005. Soudní znalec Mgr. Kamil Pospíšil současně ve znaleckém posudku uvedl, že se jedná o pravý podpis T. K. Dovolatel rovněž nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu ve vztahu k formátu stvrzenky o půjčce ze dne 7. 1. 2005. Rovněž vytýká, že mu soud neumožnil provést důkaz srovnáním hmotností zásilek obsahujících jednu listu – hmotnost 0,010 kg, obsahující dvě y – hmotnost 0,016 kg, což je velice blízká hmotnost hmotnosti 0,017 kg, jak je uvedeno na podacím lístku ze dne 27. 11. 2008 R001568712. Tím byl povinný zbaven možnosti vyvrátit tvrzení oprávněného, že mu nebyl jednostranný zápočet doručen. Povinný tak zaslal povinnému nový jednostranný zápočet ze dne 23. 5. 2013, který oprávněný převzal 27. 5. 2013, což nezpochybnil. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání směřuje pouze do skutkových zjištění soudů. Mimo jiné uvedl, že pokud měl dne 27. 5. 2013 převzít nějaký jednostranný zápočet, je tato skutečnost nerozhodná, protože Okresní soud v Prostějově ve věci vedené pod sp. zn. uzavřel, že povinný neprokázal, že by nějaký závazek vznikl. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl, popř. zamítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 a část první, čl. II, bod 2 ), dále jen „ “.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu a tuto skutečnost nebylo možné z celého obsahu dovolání ani jinak dovodit. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v považuje za splněné, přičemž musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Povinný však pouze uvedl, že odvolací soud se „při řešení relevantní právní otázky“ odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. O jakou otázku se konkrétně jedná, již neupřesnil. Z obsahu dovolání je přitom zjevné, že námitky povinného směřují do skutkových zjištění soudů nižších stupňů. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. srpna 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu