Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 218/2017

29 Nd 218/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobců a/ F. V., a b/ J. V., zastoupených JUDr. Vítem Rybářem, advokátem, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, 28. října 1610/95, PSČ 702 00, proti žalovanému Allianz pojišťovně, a. s., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47115971, o zaplacení částky 10 miliónů Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o přikázání věci jinému soudu prvního stupně z důvodu vhodnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen „obvodní soud“) navrhl, aby shora označená věc (vedená u něj pod sp. zn. na základě žaloby podané 25. června 2015) byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Karviné (dále jen „okresní soud“), neboť rychlejším, hospodárnějším a účelnějším se jeví projednání věci soudem v blízkosti bydliště žalobců; bude totiž nezbytné provést výslech byť „nezletilých“ žalobců. Dále lze uvažovat (pokračoval obvodní soud) o nutnosti ustanovení znalce k posouzení psychického stavu žalobců, kdy se opět možnost realizace těchto úkonů v místě bydliště žalobců, nebo v jeho okolí, jeví být vhodná, a to i s ohledem na výslech znalce před soudem. S uvedeným koresponduje skutečnost, že žalovaný disponuje pobočkou v přilehlém místě.

Žalobci s přikázáním věci jinému soudu souhlasili (č. l. 148), žalovaný nikoli (č. l. 151), když poukazuje na to, že svědky lze vyslechnout dožádaným soudem.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený obvodnímu soudu, u nějž je věc vedena, i okresnímu soudu, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení splněny.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Důvody uváděné obvodním soudem přitom nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy.

K tomu budiž uvedeno, že předmětného sporu se neúčastní, ani neúčastnili, žádní „nezletilí“ žalobci. Oba nynější žalobci jsou zletilí a totéž platí pro dalších 5 osob, které v řízení původně vystupovaly též jako žalobci (L. V., H. S., K. K., J. V., F. V.) a ohledně kterých obvodní soud zastavil řízení usnesením ze dne 30. srpna 2016, č. j. -131 (které nabylo právní moci 16. září 2016).

K poukazu na blízkost okresního soudu bydlišti žalobců lze uvést, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. ).

Nelze též pominout, že některé procesní úkony (např. výslechy původních žalobců) mohou být v souladu s ustanovením provedeny dožádaným soudem. Potřeba provedení důkazu znalcem v místě bydliště žalobců přikázání věci jinému soudu též neodůvodňuje, neboť obvodnímu soudu nic nebrání v tom, aby znalcem ustanovil osobu, jejíž bydliště nebo sídlo se nachází v blízkosti bydliště žalobců.

Vše výše řečené platí tím více, že jedna ze stran sporu (žalovaný) s navrhovanou delegací nesouhlasí.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. července 2017

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu