Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
BC0762D1763DB8DDC12581AE003C4353.html
HTML · 11.38 KB
No categories available
20 Nd 244/2017
20 Nd 244/2017
U S N E S E N Í
MUDr. P. S.
Ing. O. Ch.
, a 2)
J. Ch.
, oběma zastoupeným JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí č. 559/28, o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 224/2016 , o návrhu žalovaných 1) a 2) na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 224/2016
se nepřikazuje
k projednání a rozhodnutí
Krajskému soudu v Ostravě.
O d ů v o d n ě n í :
V průběhu jednání dne 13. 3. 2017 žalovaní 1) a 2) navrhli, aby v záhlaví označená věc byla přikázána z důvodu vhodnosti ke Krajskému soudu v Ostravě „vzhledem k bydlišti žalovaných“.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnosti soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010 , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Obecně platí, že situace, kdy některý účastník nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíže běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013 ).
Okolnosti, kterými žalovaní 1) a 2) odůvodňují návrh na přikázání věci, nejsou natolik významné, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k takovému výjimečnému postupu. V posuzovaném případě nemůže Nejvyšší soud považovat za zásadní důvody uváděné žalovanými 1) a 2), neboť bydliště žalovaných nemůže být samo o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu, obzvlášť je-li k dispozici například institut dožádání (§ 39 o. s. ř. o. s. ř. ) a možnost ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 7. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu