Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
7D9365E8127AF989C12581A3003C4F5B.html
HTML · 17.09 KB
No categories available
30 Cdo 3302/2017
30 Cdo 3302/2017
U S N E S E N Í
L. N.
, proti žalované
České republice – Ministerstvu spravedlnosti
, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 48/2016 , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 10. 4. 2017, č. j. 60 Co 7/2017 -53, takto:
Dovolací řízení se
zastavuje
.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhá zaplacení náhrady majetkové a nemajetkové újmy způsobené rozhodnutími vydanými v řízeních vedených u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 139/2014 a 28 C 69/2015 a u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 C 34/2013 .
Spolu s žalobou doručil žalobce soudu žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení. K žádosti přiložil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, oznámení České zprávy sociálního zabezpečení, lékařskou zprávu a kopie účtenek a poštovních poukázek.
Okresní soud ve Zlíně (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. 12. 2016, č. j. 28 C 48/2016 -42, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I) a rozhodl, že se žalobci zástupce z řad advokátů neustanovuje (výrok II).
Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné, když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že protože žalobce nevyužil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž nejde o případ zvláštního zřetele hodný, resp. pravomocná rozhodnutí nebyla pro nezákonnost zrušena nebo změněna příslušným orgánem, nebyly naplněny předpoklady vyžadované § 8 zákona č. 82/1998 Sb. pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Za této situace soud prvního stupně správně uzavřel, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, z čehož pak v souladu s § 138 odst. 1 a § 30 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. dovodil pro rozhodnutí správné závěry, že nejsou dány podmínky pro osvobození žalobce od soudních poplatků, a tudíž ani pro ustanovení zástupce, natož pak zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce.
Usnesením ze dne 13. 6. 2017, č. j. 28 C 48/2016 -70, doručeným žalobci dne 15. 6. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si ve lhůtě 14 dnů pro podání dovolání v této věci zvolil dle § 241 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 10. 4. 2017, č. j. 60 Co 7/2017 -53, s tím, že nebude-li do 14 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce na tuto výzvu zopakoval svou žádost o ustanovení advokáta, když poukázal především na své majetkové a sociální poměry.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “.
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listin y, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2 , § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Uvedené závěry jsou přiměřeně použitelné i v nyní projednávané věci. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia došlo ke sjednocení do té doby nejednotné rozhodovací praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle § 20 zákona o soudech a soudcích.
Podle § 30 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř. o. s. ř. ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud považuje za přiléhavý názor odvolacího soudu o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , z důvodů, které vyplývají z napadeného usnesení, nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř. o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b , § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. července 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu