Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 876/2017

32 Cdo 876/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Z. S., zastoupené Mgr. Petrem Slovákem, advokátem se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Holečkova 657/29, PSČ 150 00, proti žalované NN Životní pojišťovně N. V., se sídlem v Rotterdamu, Weena 505, Nizozemí, jednající organizační složkou NN Životní pojišťovna N. V., pobočka pro Českou republiku, se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Nádražní 344/25, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 40763587, zastoupené Mgr. Evou Novákovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Ovocný trh 573/12, PSČ 110 00, o zaplacení částky 1 600 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu ze dne 13. 9. 2016, č. j. -222, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále též jen „ “).

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 7. 2016, č. j. -200, tak, že řízení se nezastavuje, není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti v tom, že odvolací soud se při řešení otázky procesního práva, zda označení žalované v žalobě je vadou podání odstranitelnou postupem podle či zda jde o nedostatek podmínky řízení odůvodňující postup podle , neboť je žalován někdo, kdo nemá procesní subjektivitu, odchýlil od judikatury dovolacího soudu, například od „rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka ze dne 4. prosince 2014“. V tom však dovolatelce přisvědčit nelze.

Je tomu tak již z toho důvodu, na který poukazuje ve svém vyjádření k dovolání žalobkyně, totiž že v usnesení ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. (jež má dovolatelka zjevně na mysli a které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na http://www.nsoud.cz), Nejvyšší soud neřešil tutéž procesní situaci, o niž se jedná v souzené věci, nýbrž posuzoval stav, kdy žalobkyně na výzvu soudu výslovně uvedla, že svou žalobu směřuje proti organizační složce zahraniční právnické osoby.

Zejména však byla dosavadní rozhodovací praxe obecných soudů v otázce označení účastníka řízení v žalobě, vyplývající ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 1997, sp. zn. , překonána usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 72/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Velký senát vyšel ze závěrů tam citovaných rozhodnutí Ústavního soudu, podle nichž obecné soudy mají povinnost poučit žalobce ve věci správného označení účastníků, a to i tehdy, je-li žalován někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, respektive je-li v podání jako účastník řízení označen někdo, kdo účastníkem řízení nemůže být, má podání vadu, k jejímuž odstranění musí být účastník vyzván. S přihlédnutím k tomu pak velký senát zformuloval a podrobně odůvodnil závěr, podle něhož je-li žalobcem v žalobě za žalovaného označen pouze orgán státu (kraje, obce), přičemž se z jiných částí žaloby podává, že směřuje vůči státu (kraji, obci), je na místě takový stav posoudit jako vadu žaloby ve smyslu Je-li pak žalobcem posléze zjednána náprava spočívající v označení žalovaného jako České republiky (kraje, obce), lze odtud usuzovat na původně vadnou žalobu ( ), kterou žalobce sám zhojil.

V usnesení ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. , pak Nejvyšší soud dovodil, že tyto závěry se uplatní i v situaci, kdy ze žaloby nebylo zřejmé, zda účastníkem řízení měla být zahraniční právnická osoba anebo organizační složka této zahraniční právnické osoby, prostřednictvím které tato právnická osoba na území České republiky jedná (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. , ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , a ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. ). Procesní situace, na jejímž základě Nejvyšší soud rozhodoval ve věci sp. zn. , je přitom v podstatném obdobná té, kterou řešil odvolací soud ve zde souzené věci.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalované jako nepřípustné podle odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25 . 7. 2017

JUDr. Pavel P ř í h o d a

předseda senátu