Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
5E2BDC51B04D7B99C12581A3003C4F66.html
HTML · 17.01 KB
No categories available
30 Cdo 708/2017
30 Cdo 708/2017
U S N E S E N Í
PhDr. H. P.
, proti žalované
České republice – Ministerstvu spravedlnosti
, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o peněžité zadostiučinění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 437/2013 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2015, č. j. 25 Co 407/2015 -185, takto:
Dovolací řízení se
zastavuje
.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se žalobou domáhala zaplacení částky 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení o žádosti podané Obvodnímu soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 2. 2013.
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2015, č. j. 25 Co 164/2015 -133, byl potvrzen ve věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 1. 2015, č. j. 25 C 437/2013 -97, kterým byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně proti němu podala blanketní dovolání a zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro zastupování v dovolacím řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 8. 2015, č. j. 25 C 437/2013 -166, zamítl návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů. Toto usnesení bylo následně opraveno (v odůvodnění vypuštěním jednoho odstavce) usnesením ze dne 23. 9. 2015, č. j. 25 C 437/2013 -181.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné, když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že za situace, kdy žalobkyně nedoložila hodnověrně a komplexně své poměry, není splněn jeden ze dvou základních předpokladů pro vyhovění její žádosti o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že jde o rozhodnutí, které soud učiní na základě žádosti účastníka, není povinností soudu, aby prováděl sám šetření, činil závěry z jiných řízení, jichž je žalobkyně účastnicí, či vyzýval k doplnění žádosti. Je na žadateli, aby svou žádost řádně a úplně odůvodnil a doložil svá tvrzení, jinak se vystavuje riziku, že žádosti nebude možné vyhovět.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a navrhla odklad právní moci napadeného usnesení.
Usnesením ze dne 19. 1. 2017, č. j. 25 C 437/2013 -233, doručeným žalobkyni dne 30. 1. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobkyni, aby si ve lhůtě 15 dnů pro podání dovolání v této věci zvolila dle § 241 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2015, č. j. 25 Co 407/2015 -185, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “.
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listin y, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla o procesních následcích nesplnění výzvy poučena.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2 , § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Uvedené závěry jsou přiměřeně použitelné i v nyní projednávané věci. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia došlo ke sjednocení do té doby nejednotné rozhodovací praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle § 20 zákona o soudech a soudcích.
Podle § 30 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř. o. s. ř. ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. z důvodů, které vyplývají z napadeného usnesení. Kromě toho pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá i dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobkyně dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06 , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08 ).
Protože žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř. o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b , § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci dovoláním napadeného usnesení [§ 243 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. ].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. července 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu