Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2035/2017

21 Cdo 2035/2017

U S N E S E N Í

J. T.

České republice – Kanceláři prezidenta republiky

v Praze – Hradčanech, Hrad I. nádvoří č. 1, IČO 48136000, zastoupené JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem v Malé Skále č. 397, o 629 265 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. října 2016 č. j. -369, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 463 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Martina Mikysky, advokáta se sídlem v Malé Skále č. 397.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2016 č. j. -369 podle ustanovení věty první odmítl, neboť jednak neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, a z něhož vyplývá, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje), jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (dovolatel nesouhlasí se závěry znaleckých posudků, zejména se znaleckým posudkem vypracovaným MUDr. Alicí Baumannovou, která „výrazně čerpala“ z posudku vypracovaného doc. MUDr. Evženem Hrnčířem, CSc., jejž dovolatel „nepovažuje za objektivní“) a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.

Ostatně, rozhodnutí odvolacího soudu je (v závěru, že uplatnění námitky promlčení žalovanou není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002 sp. zn. , uveřejněný pod č. 59 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2015 sp. zn. nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015 sp. zn. a v nich vyjádřený právní názor, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje, a že uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil, přičemž tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Namítá-li dovolatel, že odvolací soud nevyhověl jeho návrhu na provedení revizního znaleckého posudku, pak nebere náležitě v úvahu, že podle ustálené judikatury dovolacího soudu zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku (k tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012 sp. zn. ). V posuzovaném případě je z obsahu znaleckého posudku ze dne 30. 3. 2014 a jeho doplňku ze dne 17. 2. 2016 vypracovaného znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemocí z povolání, MUDr. Alicí Baumannovou, kterou soud prvního stupně ustanovil k posouzení skutečností týkajících se příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem žalobce ze dne 9. 5. 1985 a jeho „současným“ zdravotním stavem, k nimž bylo třeba odborných znalostí, a která byla po podání písemného posudku soudem prvního stupně vyslechnuta, zřejmé, že závěry posudku jsou náležitě odůvodněny a jsou podloženy obsahem nálezu, že znalkyně přihlédla ke všem skutečnostem, s nimiž se měla odborně vypořádat, a že závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů; za těchto okolností nebyl důvod k pochybnostem o správnosti tohoto vypracovaného posudku.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. července 2017

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu