Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1353/2017

23 Cdo 1353/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobce Ing. M. H., zastoupeného Mgr. Karlem Ležatkou, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 1610/95, proti žalované O2 Czech Republic a.s., se sídlem v Praze 4 – Michli, Za Brumlovkou 266/2, PSČ 140 22, IČO 60193336, o ochranu práv vlastníka vynálezu, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2016, č. j. - 493, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením v záhlaví uvedeným potvrdil Vrchní soud v Praze usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2015, č. j. – 471, jímž soud prvního stupně zamítl jako opožděnou žalobu na obnovu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které považuje za přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Žalovaná navrhla dovolání odmítnout.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání není přípustné.

Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v názoru, žekogentní ustanovení o maximální délce objektivní lhůty pro podání žaloby na obnovu řízení obecný soud výkladem překlenout nemůže. Důvod, pro který lze podat žalobu na obnovu řízení i po uplynutí tříleté objektivní lhůty, plyne z jednoznačné dikce uvedeného ustanovení a v soudní praxi žádné pochybnosti nevzbuzuje(srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , nebo ze dne 15. března 2015, sp. zn. ). Dovolací soud nemá důvod se od dosavadní judikatury odchýlit ani v tomto případě. Výjimečnou možnost podat mimořádný opravný prostředek po uplynutí tříleté objektivní lhůty zákon se skutečnostmi, které žalobce tvrdí (existence nového rozhodnutí ve správním řízení) nespojuje.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty první odmítl.

Dovolací soud jen dodává, že , jímž dovolatel zdůvodňoval svůj návrh na vstup nabyvatele práva do řízení na místo žalobce i žalovaného místo dosavadních účastníků řízení pro dovolací řízení neplatí (srov. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na jeho výkon (exekuci).

V Brně dne 26. června 2017

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu