Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tz 24/2017

7 Tz 24/2017-13

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

V. Š.

Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 1 ZT 142/2016, a v řízení, jež mu předcházelo,

byl porušen zákon

v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného V. Š.

Toto usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě se

zrušuje

. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci se

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í

Usnesením policejného orgánu Policie České republiky – Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, územního odboru Česká Lípa, oddělení obecné kriminality ze dne 18. 5. 2016, č. j. KRPL-49493-3/TČ-2016-180171-26, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného V. Š. pro přečin křivého obvinění podle § 345 odst. 1 tr. ř.

Stížnost, kterou proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal obviněný V. Š., byla usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 1 ZT 142/2016, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.

Ministr spravedlnosti podal dne 23. 5. 2017 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě. Vytkl, že tímto usnesením byl porušen zákon v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., § 143 odst. 1 tr. ř., § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného. Namítl, že v době, kdy bylo zahájeno trestní stíhání a kdy státní zástupkyně rozhodla o stížnosti, byl obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody a neměl obhájce, neboť obhájce byl ustanoven až dne 29. 6. 2016 a usnesení o zahájení trestního stíhání mu bylo doručeno dne 1. 7. 2016. Dále poukázal na to, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno na základě pokynu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě, takže státní zástupkyně tohoto státního zastupitelství nebyla příslušná k rozhodnutí o stížnosti a měla věc předložit nadřízenému státnímu zástupci. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil namítané porušení zákona, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství – pobočka v Liberci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.

Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě postupovala v rozporu se zákonem již v tom ohledu, že o stížnosti obviněného vůbec rozhodla. Její postup byl v rozporu s ustanovením § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř.

Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle § 146 odst. 1 tr. ř., předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

V posuzované věci státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě vykonávala dozor nad přípravným řízením, avšak její příslušnost k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla vyloučena tím, že k usnesení dala policejnímu orgánu pokyn právě státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě. Okolnost, že personálně šlo o jinou státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v České Lípě, je nerozhodná. Ostatně z odůvodnění samotného usnesení výslovně vyplývá, že policejní orgán usnesením rozhodl „na základě závazného pokynu“ Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 11. 5. 2016, č. j. ZN 115/2016-3. K rozhodnutí o stížnosti za tohoto stavu byl příslušný nadřízený státní zástupce. Jím byl státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství, tj. státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.

Z usnesení policejního orgánu, ze stížnosti, která byla obsahem podání samotného obviněného, a konec konců i z toho, že usnesení bylo obviněnému doručeno do věznice, bylo jasné, že obviněný je ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Liberec. Z této skutečnosti vyplýval důvod nutné obhajoby, neboť podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, je-li mimo jiné ve výkonu trestu odnětí svobody. Přitom ze spisu bylo seznatelné, že v době, kdy věc byla předložena státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v České Lípě, si obviněný nezvolil obhájce, že mu ho nezvolila ani jiná oprávněná osoba a že mu nebyl ustanoven soudcem. Policejní orgán v usnesení o zahájení trestního stíhání sice poučil obviněného o tom, že musí mít obhájce a že si ho může sám zvolit nebo mu ho může zvolit jiná oprávněná osoba, přičemž mu k tomu stanovil lhůtu tří dnů, avšak po marném uplynutí této lhůty nedal ustanovit obhájce a předložil věc státní zástupkyni se stížností obviněného. Ani státní zástupkyně nereagovala na popsaný stav a nedala policejnímu orgánu pokyn k postupu směřujícímu k ustanovení obhájce a k tomu, aby usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno obhájci a aby věc byla k rozhodnutí o stížnosti předložena až po uplynutí lhůty k podání stížnosti počítané od doručení usnesení obhájci (§ 143 odst. 1 tr. ř.). To pak vedlo k tomu, že žádost o ustanovení obhájce předložil policejní orgán Okresnímu soudu v České Lípě až dne 27. 6. 2016 a že soudce ustanovil obhájce dne 29. 6. 2016.

Napadené usnesení vzešlo z vadně provedeného řízení a nemůže obstát pro rozpor se zákonem, který byl porušen v neprospěch obviněného v ustanovení § 36a odst. 1 tr. ř. o nutné obhajobě a v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., v němž jsou upraveny podmínky předložení věci k rozhodnutí o stížnosti a příslušnost státního zástupce k rozhodnutí o stížnosti.

Nejvyšší soud proto vyslovil zjištěné porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného, zrušil napadené usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento státní zástupce rozhodne o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání.

Nejvyšší soud nepokládal za nutné vyslovit porušení zákona též v ustanovení § 143 odst. 1 tr. ř., které stanoví, že stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení, přičemž jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději. Okolnost, že o stížnosti bylo rozhodnuto ve skutečnosti před tím, než obviněnému uplynula lhůta k podání stížnosti počítaná od oznámení usnesení obhájci, je zahrnuta již v tom, že bylo vysloveno porušení zákona v ustanovení § 146 odst. 2 tr. ř.

P o u č e n í

: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. června 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu