Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 239/2017

11 Tdo 239/2017-I

U S N E S E N Í

B. T. L.

a o dovolání

nejvyššího státního zástupce

podaném v neprospěch obv. B. T. L. a obv. N. V. L. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. , jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. ř. se obv. B. T. L. a obv. N. V. L.b e r o u d o v a z b y .

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, sp. zn. , byla:

- obv.

B. T. L.

uznána vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy

pod body 3. a 5.

podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku,

pod bodem 4.

podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to byla odsouzena podle § 283 odst. 3 a za použití § 58 odst. 1 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné uložen také trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí je v rozsudku přesně položkově vymezen,

- obv.

N. V. L.

byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy

pod bodem 7.

podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 283 odst. 3 a za použití 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí je v rozsudku přesně položkově vymezen.

2. Mimo výše uvedených obviněných byli tímtéž rozsudkem uznáni vinnými ještě T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., K. D. P., N. T. H., N. V. L., T. V. T., N. D. H., T. V., A. V.

3. Tento rozsudek soudu I. stupně však nenabyl právní moci, neboť proti němu podali

odvolání

státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a obv. B. T. L., T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., T. V. T., N. V. L., N. D. H. a T. T. H. V. O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. takto:

I. Podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek k odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a obžalovaných B. T. L., T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., T. V. T., N. V. L., N. D. H. a T. T. H. V.

zrušil

v celém rozsahu.

II. Podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že:

1. obv. B. T. L. spáchala (pod body 3, 4, 5) zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za což byla odsouzena podle § 283 odst. 3 za použití § 58 odst. 1 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem, a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné dále uložen trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí rozsudek přesně položkově vymezil,2. obv. N. V. L. spáchal zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle , odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle , za použití tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Současně byl podle tr. zákoníku obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí rozsudek přesně položkově vymezil.

III. Podle § 256 tr. ř. Vrchní soud v Praze odvolání obv. K. D. P., N. T. H. a A. V. jako nedůvodná

zamítl.

4. Proti tomuto rozsudku podal

dovolání

nejvyšší státní zástupce a obv. B. T. L.

5. Nejvyšší soud usnesením z dnešního dne, sp. zn. , zrušil z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. a za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. , a to ve výroku o trestu, týkajícím se obv. B. T. L. a obv. N. V. L. Současně podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a v souladu s § 265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc obv. B. T. L. a obv. N. V. L. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Mimo to dovolání obv. B. T. L.

podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Z tohoto důvodu bylo pravomocně rozhodnuto o vině obviněných, ale zatím nebylo pravomocně rozhodnuto o trestu.

6. Podle § 265

l

odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g tr. ř.) se v tomto případě neužijí.

7. Podle § 67 tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších skutečností vyplývá obava,

a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,

b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo

c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o nějž se pokusil nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,

a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.

8. Protože Nejvyšší soud na základě dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. , jako soudu odvolacího, rozhodoval současně i o vazbě obou obviněných. Shledal přitom, že i v tomto stadiu řízení trvají důvody vazby podle § 67 písm. a) tr. ř., neboť je dána důvodná obava, že oba obvinění uprchnou, nebo se budou skrývat, aby se vyhnuli trestu.

9. V této souvislosti Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v projednávané věci

nebylo zpochybněno jednání obou obviněných.

Provedené dokazování odhalilo, že oba obvinění skutečně spáchali závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přičemž obv. B. T. L. spáchala skutky popsané pod body 3 – 5 a obv. N. V. L. skutek popsaný pod bodem 7. Za to jim oběma hrozí

vysoký trest

odnětí svobody ve smyslu § 67 písm. a) tr. ř. S ohledem na důvod zrušení je zřejmé, že v novém řízení jim hrozí uložení citelně přísnějšího trestu.

10. Když rozsudek Vrchního soudu v Praze v rozsudku ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. napadl nejvyšší státní zástupce dovoláním podaným v neprospěch obou obviněných, zdůraznil v něm, že tresty byly oběma obviněným uloženy pod dolní hranicí zákonné trestní sazby, a to z důvodu nezákonné aplikace § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Proto Nejvyššímu soudu navrhl, aby jim byl uložen trest odnětí svobody v souladu s § 283 odst. 3 tr. zákoníku, tedy

v mezích

trestní sazby 8 až 12 let.

11. Nejvyšší soud po přezkumu této námitky shledal, že Vrchní soud v Praze, při ukládání trestů obv. B. T. L. a N. V. L. skutečně nesprávně aplikoval § 58 odst. 1 tr. zákoníku, a v rozporu se zákonem jim uložil trest pod dolní hranicí trestní sazby.

12. Co se týče rozhodování o vazbě, Nejvyšší soud zdůrazňuje, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva) deklaruje, že zbavení osobní svobody poté, co soud I. stupně uloží obviněnému trest, byť nepravomocný, již není považováno za vazbu, na kterou je aplikován čl. 5 odst. 1 písm. c) této Úmluvy, ale jde o zákonné uvěznění po odsouzení příslušným soudem podle čl. 5 odst. 1 písm. a) Úmluvy. Z toho vyplývá, že Úmluva považuje zbavení svobody po vydání prvoinstančního odsuzujícího rozsudku za zásadně odlišné od vazby vykonávané před nepravomocným odsouzením. Proto platná judikatura Evropského soudu pro lidská práva již neklade na

„zákonné uvěznění“

žádné zvláštní podmínky, které jinak v případě běžné vazby vyplývají z čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy. Toto vymezení je pro Českou republiku závazné, a proto je samozřejmé, že je ve své judikatuře reflektuje jak Ústavní, tak Nejvyšší soud.

13. Lze tedy shrnout, že po zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze i nadále oběma obviněným hrozí vysoký trest ve smyslu § 67 odst. a) tr. ř. Zároveň všechny skutečnosti reálně zdůvodňují vysoké riziko, že by oba obvinění v případě propuštění z vazby uprchli nebo se skrývali, aby se vyhnuli dalšímu trestnímu stíhání. V takovém případě by se obvinění stali pro orgány činné v trestním řízení nedosažitelnými, v důsledku čehož by byl účel celého trestního stíhání zmařen, nebo podstatně ztížen.

14. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedené ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 23. 8. 2017JUDr. Stanislav Rizmanpředseda senátu