Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1718/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně Mgr. H. E., zastoupené JUDr. Michalem Filipem, advokátem se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí č. 257/7, proti žalované PROFONDA, s. r. o., se sídlem v Praze 4, V Mokřinách č. 57/4, IČO 614 99 757, zastoupené Mgr. Janem Vlkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská č. 104/14, o 225.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2016 č.j. -136, takto:I. Dovolání žalobkyně se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.463 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Vlka, advokáta se sídlem v Praze 2, Římská č. 104/14.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2016 č.j. -136 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [ke způsobům stanovení (sjednání) mzdy a k předpokladům pro změnu v určení její výše, tj. i k oprávnění zaměstnavatele jednostranně změnit stanovenou měsíční mzdu srov. při obdobné právní úpravě v předchozím a v zákoně č. , o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2005 sp. zn. , který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod č. 128, roč. 2005, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2007 sp. zn. nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2012 sp. zn. , který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46, roč. 2013; k účinnosti mzdového výměru srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014 sp. zn. nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016 sp. zn. ; k výkladu právních úkonů, kterými jsou též pracovní smlouva a mzdový výměr srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. , které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 37, roč. 2005, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2007 sp. zn. nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2014 sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části, v níž žalobkyně v dovolání uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (nesouhlasí-li s hodnocením důkazů a se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil své právní posouzení věci, a namítá-li, že zaměstnavatel „měnil výši mzdy zpětně“, ačkoli jí za první tři dny měsíce dubna 2012 příslušela poměrná část doplatku mzdy), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věty druhé ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. června 2017

JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu