Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1647/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce Ing. P. M., podnikatele se sídlem Brno – Žabovřesky, Záhřebská 2480/43, PSČ 616 00, identifikační číslo osoby 68112939, zastoupeného Mgr. Milošem Ráboněm, advokátem se sídlem Brno, Pekařská 12, proti žalované Bayerische Investment Fonds a.s. - investiční společnost - v likvidaci, se sídlem Brno, Čápkova 34, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 27712338, zastoupené Mgr. Markétou Vítovou, advokátkou se sídlem Praha 4, 5. května 1050/66, o zaplacení 686 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2016, č. j. -498, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) ze dne 15. 11. 2016, č. j. -498, podal žalobce, zastoupený advokátem JUDr. Janem Handlířem, dovolání (č. l. 504 spisu) dne 31. 1. 2017, které následně vzal žalobce podáním doručeným soudu dne 7. 2. 2017 (č. l. 535, 536 spisu) zpět s odůvodněním, že podáním tohoto dovolání došlo k nedorozumění v pověření k podání dovolání, jelikož se žalobce dohodl na dalším zastoupení a podání dovolání s jiným advokátem.

Předmětem dovolacího řízení zůstalo dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2016, č. j. -498, podané dne 1. 2. 2017 žalobcem, zastoupeným advokátem Mgr. Milošem Ráboněm (č. l. 507). Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací ( – dále jen „“), po zjištění, že toto dovolání bylo podáno včas ( ) oprávněným subjektem, který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), posuzoval přípustnost podaného dovolání.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2016, č. j. -498, není podle přípustné, neboť žalobce v dovolání nevymezil, v čem spatřuje přípustnost dovolání, pouze bez dalšího uvedl, že dovolání splňuje požadavky ustanovení , a , neboť rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku, když odvolací soud rozhodl v přímém rozporu s žalobcem předloženými listinnými důkazy a právní posouzení založil na vlastních nepravdivých tvrzeních a úvahách.

Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 4/2014, judikoval, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Zároveň v uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud může být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.

V daném případě by dovolání mohlo být přípustné podle za předpokladu, že by žalobce označil otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a uvedl, od které ustálené rozhodovací praxe se odvolací soud při řešení určité konkrétní právní otázky odchýlil, nebo by označil otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo byla dovolacím soudem rozhodována rozdílně, případně by měla být vyřešena jinak. Dovolatel však žádnou takovou otázku neoznačil a pouze nesouhlasí s právním posouzením věci odvolacím soudem.

Nutno však konstatovat, že pouhý argument, že odvolací soud věc nesprávně posoudil, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, stejně jako námitky spojené s kritikou hodnocení důkazů učiněné odvolacím soudem. Nejvyšší soud podotýká (jako již uvedl ve svých předešlých rozhodnutích – srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014), že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, založeného na zpochybňování skutkového stavu věci učiněného odvolacím soudem, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání žalobce jako nepřípustné podle odmítnout.

O nákladech řízení nebylo rozhodováno, neboť ve smyslu nebylo přezkoumáváno konečné rozhodnutí ve věci samé.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. června 2017

JUDr. Kateřina Hornochovápředsedkyně senátu