Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 264/2017

21 Cdo 264/2017

U S N E S E N Í

AVR Estate s. r. o.

Moravskému Peněžnímu u – spořitelnímu družstvu

se sídlem v Praze 1 Novém Městě, Senovážné náměstí č. 1375/19, IČO 25307835, zastoupenému JUDr. Jiřím Vodou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 85/104, o určení, že zástavní právo k nemovitostem nevzniklo, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2016, č. j. - 96, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.413,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Vody, LL.M., advokáta se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 85/104.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2016, č. j. – 96, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu (závěr, že důkaz úvěrovou smlouvou ze dne 15. 11. 2013, který žalobce navrhl provést v odvolacím řízení, se vztahoval k jeho tvrzením o neplatnosti úvěrové smlouvy, jež žalobce poprvé uplatnil až v odvolacím řízení, a proto k nim odvolací soud nepřihlédl, neboť se nejednalo o žádnou ze zákonem stanovených výjimek ve smyslu ustanovení , tedy že tato tvrzení posoudil jako „nepřípustné novum“ a z tohoto důvodu neprovedl ani důkaz úvěrovou smlouvou) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k výkladu ustanovení srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 71/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž byl přijat právní názor, že vyplyne-li ve sporném řízení potřeba provedení nenavrženého důkazu z tvrzení, které účastník uplatňuje v odvolacím řízení v rozporu s ustanovením , nesmí odvolací soud takový důkaz (ani z vlastní iniciativy) provést, a to bez ohledu na to, zda má být tímto novým důkazem prokázána skutečnost, jež by mohla způsobit absolutní neplatnost právního úkonu] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Vytýká-li dovolatel soudům, že se měly zabývat „existencí samotné pohledávky žalovaného a platností předmětné úvěrové smlouvy, neboť podmínkou existence zástavního práva je existence dluhu žalovaného vůči žalobci“, a že měly proto provést důkaz úvěrovou smlouvou, pomíjí, že k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a teprve k těmto tvrzením označit důkazy, kterými je míní prokázat; soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede [ , ]. Aby tedy mohl účastník nějakou skutečnost prokazovat, musí ji nejdříve tvrdit. Není-li konkrétní důvod neplatnosti právního úkonu v řízení tvrzen a ani jinak nevyjde najevo, není důvod pro to, aby soud po takové okolnosti z vlastní iniciativy pátral a nahrazoval tak ve sporném řízení zákonem předpokládanou aktivitu účastníků. Namítá-li dovolatel, že „již soud prvního stupně měl postupovat podle ustanovení “, přehlíží, že soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy jen v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny ( ). Z uvedeného vyplývá, že soudy v posuzovaném případě nepostupovaly v rozporu s ustanovením Vznáší-li dovolatel výhrady proti správnosti skutkových zjištění soudů a vytýká-li soudům, že neprovedly jím navržené důkazy a že nesprávně zhodnotily provedené důkazy, uplatňuje tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení ; v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. června 2017JUDr. Mojmír Putnapředseda senátu