Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2096/2017

23 Cdo 2096/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Euroinsolvence v.o.s., se sídlem ve Zlíně, Nábřeží 599, PSČ 760 01, IČO 29024382, insolvenční správkyně dlužnice SOLLUX s.r.o., se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati 32/58, PSČ 760 01, IČO 48532541, proti žalované APTE spol. s r.o., v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, PSČ 110 00, IČO 26014637, zastoupené Mgr. Libuší Hrůšovou, advokátkou, se sídlem v Plzni, Goethova 356/5, PSČ 301 00, o zaplacení částky 6 245 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2015, č. j. -359, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ) :

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. června 2015, č. j. -359, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , (dále též jen „ “), a uvádí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, resp. je dovolacím soudem řešena rozdílně.

Dovolací důvod spočívá podle dovolatelky v nesprávném právním posouzení otázky sjednání odlišného postupu pro splnění závazku žalobkyně vůči žalované ve smyslu § 337 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), tj. závazku spočívajícího v povinnosti uhradit kupní cenu zboží na základě kupní smlouvy uzavřené účastníky řízení. Dovolatelka je toho názoru, že z celého soudního spisu je zřejmé, že žalobkyně žalované kupní cenu neuhradila, a proto nemůže mít nárok na vrácení jakékoliv kupní ceny z důvodu odstoupení od smlouvy. V daném řízení tak není žalobkyně podle názoru dovolatelky aktivně legitimována. Takovým subjektem je pouze společnost D&D ELEKTROMONT s.r.o. Dovolatelka nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že se v dané věci může uplatnit ustanovení § 331 obch. zák., podle něhož je možno splnit závazek pomocí jiné osoby.

Dovolatelka navrhla, aby byl rozsudek odvolacího soudu změněn tak, že žaloba se zamítá.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ), v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (článek II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle prvé věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem odvolatel spatřuje splnění předpokladu přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Problematikou vymezení přípustnosti dovolání podle občanského řádu účinného od 1. ledna 2013 se Nejvyšší soud opakovaně zabýval. Již ve svém usnesení ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. , nebo v usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. , jež bylo publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud konstatoval, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Dospěl v nich také k závěru, že může-li být dovolání přípustné podle ustanovení (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje citace textu tohoto ustanovení. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde, a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této právní otázky odchyluje.

Stejné závěry citované judikatury platí i pro námitku dovolatelky, že otázka hmotného práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Dovolatelka byla povinna vymezit, při řešení které otázky rozhodoval dovolací soud rozdílně a v kterých jeho rozhodnutích.

Shora uvedeným požadavkům dovolatelka nevyhověla, neboť neoznačila žádné rozhodnutí dovolacího soudu, od kterého by se měl odvolací soud odchýlit, nebo v němž by dovolací soud rozhodoval rozdílně; z dovolání není ani zřejmé, na řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva má napadené rozhodnutí záviset, a není tak možno dovodit ani z obsahu dovolání.

To, že má dovolatelka jiný názor na skutkové a právní závěry odvolacího soudu, event. nesouhlasí s jeho procesními postupy, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ani režimu (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci ani nejde), ani v režimu

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů řízení se v souladu s neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. května 2017

JUDr. Zdeněk D e spředseda senátu