Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 413/2017

26 Cdo 413/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně M. B., Ž., zastoupené JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova 1/65, proti žalovanému P. B., v K. u R., zastoupenému JUDr. Jiřím Hadravou, advokátem se sídlem v Rakovníku, Havlíčkova 584, o 252.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. října 2016, č. j. -128, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.355,- Kč, k rukám JUDr. Jana Friče, advokáta se sídlem v Praze 5, Štefánikova 1/65, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Stručné odůvodnění ( ) :

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 13. 10. 2016, č. j. -128, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 196.000,- Kč s úrokem z prodlení 8,05% p. a. z částky 196.000,- Kč od 15. 12. 2015 do zaplacení; jinak rozsudek soudu prvního stupně ve zbylém rozsahu výroku I. potvrdil (výrok I.) současně rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) a nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Odvolací soud posoudil věc podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a dospěl k závěru, že nájemní smlouva může být uzavřena i ústně, příp. konkludentně, že podstatnými náležitostmi nájemní smlouvy jsou předmět nájmu, jeho přenechání do užívání a úplata; výše úplaty pak však podstatnou náležitostí nájemní smlouvy není a úplata může být sjednána i ve formě nepeněžité úplaty, příp. i ve formě poskytnutí některých úkonů, tedy i v tom, že se žalovaný bude o nemovitost „starat jako o vlastní dům“.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání, které není přípustné podle , , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 – dále jen „ “, neboť odvolací soud posoudil dovoláním zpochybněnou otázku formy a podstatných náležitostí nájemní smlouvy v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 4. 2011, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2003, 26 Cdo sp. zn. 558/2002), podle níž obecné vymezení nájemní smlouvy ( obč. zák.) definuje nájemní smlouvu jako závazkový úplatný vztah mezi pronajímatelem a nájemcem, v němž pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Závěr odvolacího soudu, že úmysl smluvních stran směřoval k uzavření smlouvy, podle které by za užívání nemovitosti bylo poskytnuto protiplnění ve formě úkonů, a nikoliv smlouvy zakládající bezplatné užívání nemovitosti, judikatuře odpovídá, jestliže se žalovaný měl o předmětnou nemovitost „starat jako o vlastní dům“, tedy provádět základní údržbu a opravy pronajaté nemovitosti.

K námitce dovolatele, že odvolací soud nepostupoval dle ustanovení nelze dovolateli přisvědčit v názoru, že by odvolací soud řízení zatížil vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Ustanovení sleduje ochranu práv účastníka tak, aby výsledkem řízení nebylo tzv. „překvapivé (nepředvídatelné) rozhodnutí“. Postup podle ovšem přichází v úvahu jen tehdy, jestliže dosud uvedená tvrzení nedostačují k tomu, aby skutkový stav věci mohl být objasněn, a jestliže soud má proto rozhodnout podle pravidla o neunesení břemena tvrzení; postačují-li v řízení poskytnutá tvrzení pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 27. 6. 2003, sp. zn. , z 25. 5. 2006, sp. zn. , a z 15. 3. 2007, sp. zn. ).

Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení věta první odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 1. června 2017

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu