Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 525/2017

6 Tdo 525/2017

U S N E S E N Í

T.

R .

, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. ,

t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 9. 2016 pod sp. zn. , byl T. R. (dále jen obviněný, příp. dovolatel) uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil způsobem popsaným ve výrokové části citovaného rozsudku. Obviněný byl za toto jednání odsouzen podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl dále obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 18 měsíců.

2. Proti uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 podal obviněný odvolání, na základě kterého Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. , podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině uložil obviněnému podle § 274 odst. 1 a § 67 odst. 2 písm. a), odst. 3, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve 25 denních sazbách po 1.000,- Kč, tedy celkem 25.000,- Kč, a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, uložil obviněnému podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody ve výměře tří měsíců.

3. Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze dovolání, ve kterém uvedl, že dovolání podává proto, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. V podaném dovolání nejdříve shrnul dosavadní průběh řízení a konstatoval, že v průběhu celého trestního řízení vypovídal pravdivě. Uvedl, že v rámci odvolacího řízení navrhl provedení důkazu, a to výslechu svědků, kteří byli v inkriminovaný okamžik s ním v autě. Ti měli vyvrátit tvrzení vyslýchaných policistů, jejichž výpovědi obviněný považuje za nevěrohodné, smyšlené a účelové, což vyplývá i z kamerového záznamu policejního vozidla. K provedení důkazu však pro nadbytečnost nedošlo. V podaném dovolání obviněný dále polemizuje s výpověďmi zmíněných policistů a hodnotí je. V této souvislosti dovolacímu soudu navrhl, aby si přehrál zvukový záznam z hlavního líčení. Dále uvedl, že obhajobou předložený znalecký posudek vypracovaný MUDr. Beranem, tak i soudem vyžádaný znalecký posudek vypracovaný Ing. Zikmundem shodně uvádí, že obviněný v době řízení motorového vozidla (při vyparkování auto pro přítelkyni) nemohl být alkoholem zcela zjevně ovlivněn a nenacházel se tak ve stavu vylučujícím způsobilost v činnosti, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Dle jeho názoru odvolací soud vycházel z provedeného dokazovaní soudem prvního stupně, ačkoli měl využít všech dostupných důkazů ve věci. Obviněný je dále přesvědčen, že odvolací soud měl aplikovat zásadu in dubio pro reo a obviněného zprostit obžaloby nebo věc postoupit správnímu orgánu, neboť v době řízení motorového vozidla se v žilní krvi nacházelo, dle znaleckých posudků, nanejvýš 0,21 – 0,26 promile alkoholu. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí Městského soudu v Praze v celém rozsahu zrušil.

4. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství se ke dni konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřil.

5. Nejvyšší soud jako soud dovolací primárně zkoumal, zda jsou v dané věci splněny zákonné podmínky vymezující přípustnost podaného dovolání, a to z hlediska ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř., [§ 265e tr. ř.] a shledal, že dovolání bylo podáno opožděně. Současně také zjistil, že obviněný v dovolání neuvedl konkrétní dovolací důvod, ale vzhledem k tomu, že výslovně uvedl, že „jak v rozsudku soudu prvého stupně, tak především v rozsudku soudu odvolacího došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci“, je zřejmé, že měl na mysli uplatnit dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

6. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozsudku, proti kterému dovolání směřuje. O tom byl obviněný poučen rozsudkem Městského soudu v Praze.

7. Rozsudek Městského soudu v Praze byl obviněnému doručen dne 27. 1. 2017, jeho obhájci Mgr. Petru Kuběnovi pak 26. 1. 2017. Podle § 60 odst. 2, 3 tr. ř. byl posledním dnem lhůty k podání dovolání u obviněného den 27. 3. 2017. Obviněný podal dovolání prostřednictvím nově zvoleného obhájce JUDr. Petra Šlaufa elektronicky do datové schránky Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 28. 3. 2017. Okolnost, že si obviněný zvolil nového obhájce dne 25. 3. 2017, neprodlužuje lhůtu k podání dovolání, a posledním dnem k podání dovolání byl den 27. 3. 2017 (pondělí).

8. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo podáno až dne 28. 3. 2017, musel Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolání obviněného jako opožděně podané odmítnout.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 10. května 2017

JUDr. Jan Engelmann

předseda senátu