Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
696657DCF8D30EDDC125817500308B28.html
HTML · 15.22 KB
No categories available
27 Cdo 1854/2017
27 Cdo 1854/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatele S. M., zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, nám. Míru 137/9, PSČ 787 01, za účasti posuzované B. O., o úpravu svéprávnosti, o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. ledna 2013, č. j. 14 Co 32/2013 -39, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 14 Nc 1387/2012 , o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2015, č. j. 14 Co 309/2015 -246, takto:
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 7. července 2015, č. j. 14 Nc 1387/2012 -221, zastavil podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, dovolací řízení o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2014, č. j. 14 Co 239/2014 -177 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. srpna 2015, č. j. 14 Co 309/2015 -246, k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř. “), neboť v rozporu s požadavkem § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. neobsahuje vymezení důvodu dovolání ani toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), přičemž v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na § 237 o. s. ř. o. s. ř. (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013 ).
Ze shora citovaného ustanovení se rovněž podává, že další obligatorní náležitostí dovolání je vymezení důvodu dovolání, což lze učinit pouze tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem tato nesprávnost spočívá (§ 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Dovolatel k důvodu dovolání odkazuje na § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , aniž by specifikoval, kterou otázku hmotného či procesního práva posoudil odvolací soud podle jeho mínění nesprávně a v čem tato nesprávnost spočívá; ani zde však pouhý odkaz na § 241a o. s. ř. o. s. ř. k projednání dovolání nepostačuje.
Z § 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. vyplývá, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř. o. s. ř. ) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Lhůta k dovolání v projednávané věci běžela až od právní moci usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce (k čemuž v projednávané věci došlo usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. července 2016, č. j. 14 Nc 1387/2012 -342, jež nabylo právní moci dne 10. srpna 2016). Lhůta k odstranění vad dovolateli marně uplynula, aniž by vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, odstranil. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
K opožděně učiněnému doplnění dovolání ze dne 16. března 2017 (jež nadto žádnou z vad dovolání neodstranilo) nemohl Nejvyšší soud pro uplynutí propadné lhůty (podle § 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) přihlédnout.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. května 2017
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu