Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1854/2017

27 Cdo 1854/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatele S. M., zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, nám. Míru 137/9, PSČ 787 01, za účasti posuzované B. O., o úpravu svéprávnosti, o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. ledna 2013, č. j. -39, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2015, č. j. -246, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 7. července 2015, č. j. -221, zastavil podle , o soudních poplatcích, dovolací řízení o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2014, č. j. -177 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. srpna 2015, č. j. -246, k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále též jen „ “), neboť v rozporu s požadavkem neobsahuje vymezení důvodu dovolání ani toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti (srov. ), přičemž v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. ).

Ze shora citovaného ustanovení se rovněž podává, že další obligatorní náležitostí dovolání je vymezení důvodu dovolání, což lze učinit pouze tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem tato nesprávnost spočívá ( ). Dovolatel k důvodu dovolání odkazuje na , aniž by specifikoval, kterou otázku hmotného či procesního práva posoudil odvolací soud podle jeho mínění nesprávně a v čem tato nesprávnost spočívá; ani zde však pouhý odkaz na k projednání dovolání nepostačuje.

Z vyplývá, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Lhůta k dovolání v projednávané věci běžela až od právní moci usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce (k čemuž v projednávané věci došlo usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. července 2016, č. j. -342, jež nabylo právní moci dne 10. srpna 2016). Lhůta k odstranění vad dovolateli marně uplynula, aniž by vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, odstranil. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl ( ).

K opožděně učiněnému doplnění dovolání ze dne 16. března 2017 (jež nadto žádnou z vad dovolání neodstranilo) nemohl Nejvyšší soud pro uplynutí propadné lhůty (podle ) přihlédnout.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2017

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu