Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1728/2017

30 Cdo 1728/2017

U S N E S E N Í

JUDr. P. P.

, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 20 000 Kč s příslušenstvím a o omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2016, č. j. -106, takto:

I. Dovolání se odmítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou na žalované domáhal jednak přiměřeného zadostiučinění ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , jednak omluvy za vyjádření žalované obsažené v jejím stanovisku ze dne 19. 2. 2016, č. j. MSP-2466/2015-ODSK-ODSK/7.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 5. 2016, č. j. -61, zamítl žalobu o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované k zaslání písemné omluvy žalobci za vyjádření ve výše uvedeném stanovisku (výrok II) a zavázal žalobce, aby žalované na nákladech řízení zaplatil 300 Kč (výrok III).

Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání k Městskému soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“). Žalobce v průběhu odvolacího řízení navrhl rozšíření žaloby o 17 500 Kč. Odvolací soud rozhodl tak, že změnu žaloby nepřipustil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a nepřiznal žádné ze stran řízení náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu, jímž bylo potvrzeno zamítnutí žaloby o uložení povinnosti k písemné omluvě, včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII ), dále jen „ “, odmítl.

Otázka porušení principu presumpce neviny v rámci předběžného projednání nároku na odškodnění za nemajetkovou újmu přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře dovolacího soudu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. , je princip presumpce neviny porušen tehdy, pokud soudní rozhodnutí nebo jiné stanovisko veřejného orgánu vyjadřuje názor, že určitá osoba je vinna, aniž by byla vina této osoby prokázána zákonným způsobem. K porušení presumpce neviny postačí takové vyjádření, z něhož lze dovodit, že soud nebo jiný veřejný orgán pokládá danou osobu za vinnou, což se však není případ projednávané věci. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně vycházel správně z toho, že ve stanovisku žalované byly pouze shrnuty skutečnosti zjištěné ze spisových materiálů, které si žalovaná vyžádala pro vydání stanoviska v rámci předběžného projednání nároku žalobce. Ze stanoviska žalované tak nelze dovodit, že by žalobce, jak správně uzavřel odvolací soud, byl pokládán za vinného.

Namítá-li žalobce vnitřní rozpor mezi výrokem a odůvodněním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, nemůže tím být přípustnost dovolání podle založena, neboť závěr odvolacího soudu o nepřiznání práva na omluvu žalobci nevychází z prokázání viny žalobce, nýbrž z toho, že uvedení skutečností zjištěných ze spisových materiálů ve stanovisku žalované nemohlo žalobci způsobit újmu. Žalobce tak konstruuje své odlišné právní posouzení věci na jiném skutkovém zjištění než odvolací soud; ve skutečnosti jde o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, která není způsobilým dovolacím důvodem ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 30. května 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu