Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 999/2017

25 Cdo 999/2017

U S N E S E N Í

MUDr. S. Č.

MUDr. A. D.

, zastoupené Mgr. J. P., obecnou zmocněnkyní , o 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. září 2016, č. j. -209, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

Stručné odůvodnění ( ) :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. září 2016, č. j. -209, není podle ustanovení přípustné, neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené.

Dovolatelka namítá nesprávné právní posouzení odpovědnosti žalované za úhyn koně v srpnu 2014 s tím, že se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2004, sp. zn. . Poukazuje na to, že ze skutkových zjištění vyplynulo, že při projevech břišní koliky nejméně tři dny před převozem koně na kliniku žalovaná nezajistila koni veterinární péči a nezajistila formální podmínky pro provedení chirurgického zákroku, a přesto soudy dovodily, že žalovaná, které byl kůň smluvně přenechán k dočasnému užívání, neporušila své smluvní či zákonné závazky. Protože škoda vznikla v době, kdy žalovaná měla koně u sebe na základě smlouvy, žalobkyně dovozuje objektivní odpovědnost žalované. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení.

Především nedůvodně dovolatelka namítá odklon právního názoru odvolacího soudu od usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. . V uvedeném rozhodnutí byla na odlišném skutkovém základě řešena objektivní odpovědnost žalovaného, který za účelem poskytnutí svých služeb převzal koně do tréninku, při němž se kůň zranil, a objektivní odpovědnost žalovaného ze smlouvy o poskytnutí služby byla posouzena podle speciálního ust. § 421 obč. zák. o odpovědnosti za poškození věci převzaté ke splnění závazku (nyní § 2944 o. z.). V daném případě se však odpovědnost za škodu, spočívající v úhynu či utracení koně, jenž byl žalované smluvně přenechán k dočasnému užívání, řídí dle ustanovení o obecné odpovědnosti za škodu (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2004, sp. zn. ).

Rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu prvního stupně, spočívá na skutkovém závěru, že žalovaná neporušila své smluvní ani zákonné povinnosti při péči o koně, jenž onemocněl a nakonec se souhlasem manžela žalobkyně musel být utracen, a nebyla prokázána ani příčinná souvislost mezi jednáním či opomenutím žalované a škodou vzniklou utracením koně. Námitky dovolatelky směřují vesměs proti zjištěnému skutkovému stavu ohledně průběhu nehodového děje. Dovolatelka sice jako otázku právní označuje posuzování příčinné souvislosti, avšak zpochybňuje pouze skutkové závěry, z nichž vycházely soudy obou stupňů. Zpochybňováním zjištěného skutkového stavu, na němž spočívá napadené rozhodnutí, se v podstatě domáhá přezkumu rozsudku odvolacího soudu, jehož nesprávnost odvozuje od vlastního posouzení skutkového stavu. Ostatně i otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní jednání žalovaného a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2005, sp. zn. ). Avšak námitky skutkové nejsou předmětem dovolacího přezkumu a nezakládají ani přípustnost dovolání ( ).

Jak vyplývá ze shora uvedeného, podmínky přípustnosti dovolání žalobkyně podle nejsou splněny, Nejvyšší soud proto její dovolání podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku k náhradě nákladů dovolacího řízení žalované za podané vyjádření k dovolání (paušální náhrada hotových výdajů podle , ve znění pozdějších předpisů (viz čl. II bod 1. ve spojení s čl. VI ), ve výši 300 Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. dubna 2017

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu