Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
6029B9FAD9138DD1C125815D00262D0A.html
HTML · 16.3 KB
No categories available
30 Cdo 2239/2017
30 Cdo 2239/2017
U S N E S E N Í
PhDr. H. P.,
proti žalované
České republice – Ministerstvu spravedlnosti,
se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 78 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 4/2015 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2017, č. j. 15 Co 50/2017 -216, takto:
I. Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely dovolacího řízení vedeného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2016, č. j. 15 Co 312/2016 -155.
Odvolací soud potvrdil jako správný závěr soudu prvního stupně, podle kterého se v daném případě jedná o svévolné uplatnění práva. Uvedl, že k posouzení tohoto hlediska v daném případě je nutné širší posouzení postupů žalobkyně. Soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně vystupuje u tohoto soudu v 328 řízeních, vždy v postavení žalobce, navrhovatele či stěžovatele. U Okresního soudu v Olomouci je evidováno 259 věcí týkajících se žalobkyně. K těmto údajům odvolací soud doplnil, že žalobkyně má v jeho rejstříku odvolací agendy cca 300 položek, k nim přistupuje několik desítek souvisejících věcí v agendě Nc (jde prakticky výlučně o námitky podjatosti), dále je evidováno 160 žalob správních, přes 60 stížností a téměř 40 žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Odvolací soud odkázal na ustálenou judikaturu Ústavního soudu vztahující se k litigióznímu přístupu účastníků řízení. Uzavřel, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. pro svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, které v případě žalobkyně dosahuje až intenzity jednání šikanózního, obstrukčního a sudičského, příčícího se dobrým mravům, jemuž nelze přiznat ochranu, a proto jí nelze ani ustanovit zástupcem advokáta.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, v němž uvedla, že má za to, že dovolání přípustné je, přičemž byla nesprávně poučena.
Usnesením ze dne 4. 4. 2017, č. j. 20 C 4/2015 -222, doručeným žalobkyni dne 19. 4. 2017, Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, s tím, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud může dovolací řízení zastavit.
Na tuto výzvu reagovala žalobkyně svým přípisem ze dne 19. 4. 2017, ve kterém opětovně požádala o ustanovení zástupce, nedostatek povinného zastoupení však neodstranila.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “.
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listin y, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla o procesních následcích nesplnění výzvy poučena.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2 , § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanského a obchodního kolegia došlo ke sjednocení dosavadní nejednotné praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle § 20 zákona o soudech a soudcích.
Podle § 30 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř. o. s. ř. ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Nejvyšší soud považuje za přiléhavý názor odvolacího soudu o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014). K výčtu provedenému soudy nižších stupňů dovolací soud doplňuje, že ke dni tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud eviduje v dovolacím rejstříku 111 položek týkajících se žalobkyně. Dalších 40 položek eviduje v ostatních rejstřících. K litigióznímu jednání dovolatelky Nejvyšší soud rovněž dospěl např. v usnesení ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 552/2016 .
Protože žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř. o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu