Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5766/2016

25 Cdo 5766/2016

U S N E S E N Í

S. S.

Mgr. Z. K.

, zastoupenému Mgr. Vladanem Valou, advokátem se sídlem Brno, Marie Steyskalové 62, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2016, č. j. -457, takto:

I. Dovolání seodmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 20.667 Kč k rukám JUDr. Jiřího Dobišara, advokáta se sídlem Břeclav, Smetanovo nábřeží 6, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal po žalovaném náhrady škody ve výši 2.120.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právního předchůdce V. S. zmocnil dne 2. 6. 2003 žalovaného, aby pro něj vymohl dluh z půjčky ve výši 2.500.000 Kč od L. M., za tímto účelem mu předal smlouvu o půjčce, uznání dluhu a směnku na uvedenou částku a další y. Po smrti V. S. žalobce vyzval žalovaného k vrácení uvedené směnky a dalších listin, avšak žalovaný mu y nevydal, čímž způsobil, že žalobci vznikla škoda, spočívající v zůstatku nevrácené půjčky ve výši 2.100.000 Kč a v nákladech právní pomoci 20.000 Kč.

Okresní soud v Břeclavi nejprve rozsudkem ze dne 4. 6. 2010, č.j. -151, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 2.120.000 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu ohledně úroku z prodlení (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III). K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. 3. 2012, č. j. -186, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a III, odvolání žalovaného proti výroku II odmítl a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, jemuž vyhověl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. , a rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a III zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud zavázal okresní soud právním názorem, že ztrátou či zničením zajišťovací směnky neztrácí věřitel možnost úspěšně uplatnit pohledávku ze závazku zajištěného směnkou, soud se proto musí zabývat také faktickou i právní možností žalobce vymoci dluh z půjčky na dlužníkovi v době, kdy žalovaný směnku znehodnotil, a jaký význam pro vymožení dluhu z půjčky mělo případně zničení dalších dokladů o půjčce.

Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 22. 4. 2015, č. j. -424, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 2.120.000 Kč s příslušenstvím (výrok I), v části úroku z prodlení žalobu zamítl (výrok II) a žalovanému uložil uhradit žalobci náklady řízení před soudy všech stupňů (výrok III). Soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vydání všech listin vztahujících se k půjčce, žalovaný však tyto y nevydal s tvrzením, že sám měl pohledávku za V. S. ve výši 2.500.000 Kč, a proto se dohodli, že mu V. S. postupuje svoji pohledávku za L. M. Všechny původní y proto zničil. Soud tvrzení žalovaného o postoupení pohledávky neuvěřil. Z výpovědi L. M. vzal za prokázané, že směnka nebyla indosována V. S. na žalovaného. Žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o změně věřitele ze smlouvy o půjčce mezi V. S. a L. M. Po právní stránce soud uzavřel, že žalovaný měl ve smyslu obč. zák. právní povinnost na výzvu žalobce vrátit všechny požadované y, a pokud tak neučinil, porušil svoji povinnost a žalobci důsledku toho vznikla škoda ve výši 2.100.000 Kč, když nemohl v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti žalovaného vymáhat po L. M. plnění ze smlouvy o půjčce. Součástí vzniklé škody jsou i náklady na právní zastoupení žalobce v řízení o zajištění důkazů (předmětných listin) vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. proti žalovanému ve výši 20.000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalovaný odpovídá ve smyslu ustanovení obč. zák. za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 6. 2016, č. j. -457, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a III a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým stavem zjištěným okresním soudem i s jeho závěrem, že v projednávané věci byly naplněny předpoklady vzniku obecné odpovědnosti žalovaného za škodu, tedy že žalovaný porušil právní povinnost zmocněnce, když po zániku plné moci smrtí zmocnitele nevydal žalobci jako právnímu nástupci zmocnitele požadované y. Žalobce se - v důsledku jejich neposkytnutí ze strany žalovaného - dostal do důkazní nouze a nemohl uplatnit u soudu žalobu proti L. M. o vrácení zůstatku půjčky, přičemž nelze spravedlivě po žalobci požadovat, aby nárok z půjčky uplatnil v soudním řízení, když L. M. odmítl plnit pohledávku dobrovolně. Žalobci v příčinné souvislosti s tímto porušením právních povinností žalovaným vznikla škoda v částce 2.100.000 Kč představující zbytek nesplacené půjčky L. M. a ve výši 20.000 Kč představující odměnu, kterou žalobce zaplatil svému právnímu zástupci v řízení o zajištění důkazů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, neboť se domnívá, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázce neunesení důkazního břemene, a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Odvolací soud se podle dovolatele dostatečně nevypořádal se zjištěnými skutečnostmi, jež se vztahují k odpovědnosti dovolatele za zničení směnky, a nevypořádal se ani s tvrzením o vypořádání zástavního práva k nemovitostem ve prospěch žalovaného. Dle názoru dovolatele vyšel odvolací soud pouze z výpovědi L. M. učiněné před Krajským soudem v Brně v rámci jiného soudního řízení, jíž vyhodnotil jako nevěrohodnou, a takový postup je v rozporu s judikaturou dovolacího soudu. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce se ve vyjádření k dovolání ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že žalovaný neprokázal ani existenci pohledávky za právním předchůdcem žalobce, ani převedení závazku z půjčky L. M. na žalovaného. Navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení se podává z čl. II bodů 1 a 7 a čl. II bodu 2 Nejvyšší soud tedy o dovolání rozhodl podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále též jen „ “).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), zastoupeným advokátem ve smyslu , avšak není podle přípustné.Dovolatel uvedl, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že v řízení byla řešena otázka dovolacím soudem vyřešená, od jejíhož řešení se odvolací soud odchýlil, aniž tuto otázku či nesprávné právní posouzení dovolatel konkrétně vymezil. Z textu dovolání lze dovodit, že dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu, že neunesl důkazní břemeno k tvrzení o převodu pohledávky za L. M. z předchůdce žalobce na dovolatele, a dále otázku věrohodnosti výpovědi svědka L. M. Zpochybňuje tedy pouze skutková zjištění a způsob hodnocení důkazů, aniž by vymezil právní otázku, v jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu spočívá. Takto však přípustnost dovolání založit nelze. Soud prvního stupně opakovaně vyzval dovolatele k předložení důkazů ke tvrzení, že na něj právní předchůdce žalobce převedl svou pohledávku z půjčky za L. M. včetně indosamentu směnky zajišťující dluh, a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu a Dovolatel na podporu svých tvrzení neoznačil žádný důkaz a navrhl pouze opětovný výslech svědka L. M., který soud nepřipustil pro nadbytečnost, neboť pozdější výpověď svědka v řízení vedeném před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. vyhodnotil jako nevěrohodnou, neodpovídající provedeným listinným důkazům.Naznačuje-li dovolatel, že řízení bylo zatíženo vadou, jelikož soud nevyslechl svědka L. M., když výpověď učiněnou v jiném řízení shledal nevěrohodnou, zjevně přehlíží, že svědek L. M. byl slyšen soudem prvního stupně dne 15. 5. 2007, a soud hodnotil jeho výpověď v kontextu dalších provedených důkazů, z nichž vyvodil závěr o nevěrohodnosti svědecké výpovědi učiněné před Krajským soudem v Brně ve věci sp. zn. . Žádná z námitek uvedených dovolatelem tedy nepředstavuje otázku způsobilou založit přípustnost dovolání.Dovolání tedy směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a S ohledem na odmítnutí dovolání má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z nákladů zastoupení advokátem. Výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) byla vypočtena podle bodu 6, a ve znění pozdějších předpisů a činí 16.780 Kč. K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle vyhlášky a 21% náhrada za DPH ve výši 3.587 Kč. Celkem tedy výše náhrady nákladů dovolacího řízení činí 20.667 Kč.Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. dubna 2017

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu