Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5362/2016

21 Cdo 5362/2016

U S N E S E N Í

doc. PhDr. Ing. A. D., Ph.D.

Unicorn College s. r. o.

se sídlem v Praze 3, V Kapslovně č. 2/2767, IČO 27169511

,

zastoupenému JUDr. Lucií Horčičkovou, advokátkou se sídlem v Praze 6 - Bubenči, Jednořadá č. 1051/53, o 229 861,96 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2016 č. j. -137, takto:

I. Dovolání žalovaného

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 463 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Pavla Dušky, advokáta se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Václavská č. 316/12.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2016 č. j. -137 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (z hlediska uplatněných dovolacích důvodů) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci ve smyslu ustanovení srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2016 sp. zn. a v něm uvedený právní názor, že v případě, že zaměstnanec nepřestal konat práci pro zaměstnavatele na základě vlastního rozhodnutí, ale z iniciativy zaměstnavatele (zaměstnavatel mu přestal přidělovat práci), může zaměstnavatele vyzvat k plnění jeho povinností, avšak není povinen přidělování práce na zaměstnavateli vyžadovat, ani se zdržovat po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své právní povinnosti, na místě zaměstnavatelem určeném; jen ten z účastníků, který je ochoten (připraven) plnit své povinnosti z pracovního poměru, se může domáhat tomu odpovídajícího plnění po druhém účastníku; dále srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2007 sp. zn. , uveřejněný pod č. 44 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008, a v něm uvedený právní názor, že o překážku v práci ve smyslu ustanovení (s účinností od 1. 1. 2007 srov. ustanovení ) jde tehdy, neplní-li nebo nemůže-li zaměstnavatel plnit povinnost vyplývající pro něj z pracovního poměru přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, a to za předpokladu, že zaměstnanec je schopen a připraven tuto práci konat, že o překážku v práci jde bez ohledu na to, zda nemožnost přidělovat práci byla způsobena objektivní skutečností, popřípadě náhodou, která se zaměstnavateli přihodila, nebo zda ji zaměstnavatel sám svým jednáním způsobil (případné zavinění zaměstnavatele zde rovněž nemá význam), a že náhrada mzdy podle ustanovení (s účinností od 1. 1. 2007 srov. ustanovení ) má charakter ekvivalentu mzdy, kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku toho, že mu zaměstnavatel (např. proto, že podle jeho mylného názoru pracovní poměr skončil) v rozporu s ustanovením (s účinností od 1. 1. 2007 srov. ustanovení ) neumožnil konat práci, k níž se zavázal podle pracovní smlouvy; k podmínkám, za kterých lze doručovat písemnosti zaměstnavatele týkající se zániku pracovního poměru, srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2012 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2013 sp. zn. nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2015 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2016, jakož i právní názory vyslovené - ve vztahu k obdobné právní úpravě doručování uvedených písemností zaměstnavatele obsažené v předchozím – v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 36 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (zpochybňuje-li skutkové závěry, z nichž odvolací soud vycházel při posuzování vzniku překážky v práci na straně žalovaného a s ní spojeného nároku na náhradu mzdy žalobkyně), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. dubna 2017

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu