Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 128/2017

22 Nd 128/2017

U S N E S E N Í

JUDr. M. W.

, proti žalovaným:

1) E.ON Energie, a. s.

, se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, IČO: 26078201,

2) E.ON Distribuce, a. s.

, se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, IČO: 28085400, oběma zastoupeným Mgr. Františkem Klímou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 224/37,

3) O2 Czech Republic a. s.

, se sídlem v Praze 4 – Michli, Za Brumlovkou 266/2, IČO: 60193336,

4) CROSS SPEED, s. r. o.

, se sídlem v Branišovicích 179, IČO: 63487748,

5) K. V.

a

6) TRUCK TRADE spol. s r. o.

, se sídlem v Modřicích, Evropská 677, IČO: 60717602, zastoupené JUDr. Janem Streličkou, advokátem se sídlem v Brně-městě, Veselá 163/12, o zajištění dodávky energie, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o námitce podjatosti, takto:

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Zdeněk Novotný a JUDr. Roman Fiala

nejsou vyloučeni

z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 20. 12. 2015 návrh na delegaci vhodnou věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. k Městskému soudu v Brně nebo k Okresnímu soudu Brno-venkov. Rovněž vznesl námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu majících trvalé bydliště v místě působnosti společnosti E.ON, tedy v Jihomoravském a v Jihočeském kraji. Odkázal na své podání ze dne 6. 9. 2015, k němuž dodal, že dovolací soud svou nečinností porušil ústavně zaručené právo žalobce na rovné zacházení. Procesní postup sice není důvodem podjatosti soudců, ale vztah závislosti lze spatřovat v jednáních soudů, které k vydání nepředvídatelných rozhodnutí vedly. Poukazuje na „nehodnocení dovolacímu soudu dobře známých a zdůrazněných kritérií, jakož i úmyslné přehlédnutí neustále připomínaného stanoviska“.

V doplnění námitky podjatosti žalobce poukázal na některé aspekty věci a dosavadní zapojení Nejvyššího soudu ve věci, kdy se v rámci dovolání nijak nevyjádřil k neřešené právní otázce, čímž zhoršil právní postavení žalobce. Zdůraznil, že Nejvyšší soud není za svou nečinnost nijak odpovědný oproti žalobci; poukázal na stanovisko Cpjn 31/2014, které považuje za protiústavní, neboť vylučuje odpovědnost Nejvyššího soudu. Rozhoduje-li Nejvyšší soud o vlastní odpovědnosti za vlastní nečinnost, je zcela nepochybně objektivně podjatý k těm osobám, vůči jejímž jednáním je nečinný.

Ostatní účastníci se k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu nevyjádřili.

JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Zdeněk Novotný a JUDr. Roman Fiala, členové senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu, příslušní k rozhodnutí věci podle rozvrhu práce platného ke dni 20. 3. 2017, kdy byl Nejvyššímu soudu předložen návrh žalobce na delegaci vhodnou, ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že k věci ani k účastníkům nemají žádný vztah a že jim není známá žádná okolnost, která by je vylučovala z projednávání a rozhodování věci.

Podle (dále jen „ “) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle věty první mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout.

Podle v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Podle věty druhé o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu (srovnej rovněž věty první ). Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti jiným soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. (uveřejněné pod č. C 3 278 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck – dále jen „Soubor“)].

Nejvyšší soud tedy rozhodoval o námitce podjatosti pouze ve vztahu k členům senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu, kteří budou podle rozvrhu práce rozhodovat o návrhu žalobce na delegaci vhodnou, a ve zbytku k námitce podjatosti nepřihlížel.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. (uveřejněné pod č. C 73 v Souboru)].

Z vyjádření soudců senátu 21 Cdo, z obsahu spisu, ani ze skutečností tvrzených žalobcem se nepodávají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti výše uvedených soudců senátu 21 Cdo.

Žalobce na základě dřívější rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu dovozuje závěry o podjatosti všech soudců Nejvyššího soudu, popřípadě soudců s bydlištěm v Jihočeském a Jihomoravském kraji, tím však pomíjí, že z výše citovaného plyne, že samotná rozhodovací činnost soudce nebo jeho postup v projednávané věci či v jiných věcech důvodem k vyloučení soudce být nemůže. Obdobně rovněž samo o sobě nemůže být důvodem podjatosti bydliště soudců.

Závěr o podjatosti uvedených soudců by se musel opírat zejména o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného vztahu k předmětu řízení, a to s ohledem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům, což však v posuzovaném případě nebylo shledáno.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud rozhodl tak, že soudci senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu uvedení ve výroku tohoto usnesení, jimž podle rozvrhu práce přísluší ve věci rozhodnout, nejsou v souzené věci vyloučeni z jejího projednávání a rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. května 2017Mgr. Michal Králík, Ph.D.předseda senátu