Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3438/2016

26 Cdo 3438/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně PhDr. M. Ž., v P., zastoupené JUDr. Vladimírem Skalickým, advokátem se sídlem v Příbrami II, Dlouhá 138, proti žalované JADEMA s.r.o., se sídlem v Praze 10 – Záběhlicích, Hyacintová 3234/11, IČO: 24742791, zastoupené Mgr. Lucií Petránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Fügnerovo náměstí 1808/3, o zaplacení částky 96.000,- Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení částky 28.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2015, č. j. -104, takto:

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2015, č. j. -104 (k němuž se žalovaná prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřila), odmítl podle ( , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII. / – dále opět jen „ “). Dovolatelka v něm totiž neuplatnila (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle a 3 (ve spojení s ustanovením ). Ve skutečnosti použila nezpůsobilé důvody, jejichž prostřednictvím jednak namítla vady řízení (spočívající v neprovedení některých navržených důkazů) a jednak se pokusila zpochybnit správnost (úplnost) zjištěného skutkového stavu, resp. způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro právní závěr, že ji tížila povinnost vrátit žalované (do jednoho měsíce od skončení nájmu) kauci ve výši 108.000,- Kč (resp. její nevyčerpanou část), jež jí byla poskytnuta za účelem zajištění splatného nájemného nebo úhrady jiných závazků souvisejících s nájmem nemovitostí, které pronajala žalované nájemní smlouvou ze dne 1. listopadu 2010. Výtka nesprávného právního posouzení věci je tak ve skutečnosti založena výhradně na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění. Navíc dovolatelka řádně nespecifikovala údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ). Přitom tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila ( ). Dovolací soud však zdůrazňuje, že tomuto požadavku ani vyhovět nemohla, neboť uplatnila-li v dovolání pouze vady řízení a výtky vztahující se ke zjištěnému skutkovému stavu, nenapadla (objektivně napadnout ani nemohla) právní otázku, na jejímž řešení bylo napadené rozhodnutí založeno. Kromě toho nelze ani opomenout, že směřuje-li dovolání též proti části výroku I. napadeného rozsudku, jíž byl co do částky 12.000,- Kč s příslušenstvím (v podobě úroku z prodlení) potvrzen rozsudek ze dne 22. října 2014, č. j. -74, ve výroku II., jímž Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) vyhověl vzájemnému návrhu žalované, není objektivně přípustné ( , ), neboť v tomto rozsahu odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž nejde o žádný z případů vylučujících podle tam nastavené omezení.

Dovolací soud nepřehlédl dovolatelčino sdělení, že dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu rovněž vevýroku o nákladech řízení účastnic před soudy obou stupňů. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Ve vztahu k uvedenému výroku totiž v dovolání schází nejen vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, nýbrž i dovolací námitky, jež by se ho týkaly. Nadto ani tímto výrokem odvolací soud nerozhodl o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč (v součtu šlo o částku 34.118,- Kč z titulu náhrady nákladů řízení účastnic před oběma soudy), takže přípustnost dovolání proti němu nelze opřít o ustanovení , neboť to výslovně vylučuje ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 6. 4. 2017 JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu