Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 495/2017

33 Cdo 495/2017

U S N E S E N Í

JUDr. V. R.

R. P.

, zastoupenému JUDr. Milošem Holasem, advokátem se sídlem v Praze 8, Urxova 8, o 118.137,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016, č. j. -382, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žalovaný je

povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.160,- Kč k rukám Mgr. Barbory Benešovské, advokátky.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 7. 2015, č. j. -205, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 24. 9. 2015, č. j. -212, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 118.137,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení; současně rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 9. 2016, č. j. -382, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, neboť má zato, že při posuzování otázky vzniku práva na zaplacení smluvní pokuty, nebylo-li dílo řádně (protokolárně) předáno, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu reprezentované jeho rozsudky ze dne 27. 7. 2007, sp. zn. , ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. , a ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. . Prosazuje názor, že byl-li ve smlouvě dohodnut protokolární způsob předání díla, nelze při absenci protokolu považovat dílo za předané a převzaté jen na základě dalších okolností případu.Podle rozsudku ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. , platí, že je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla (protokolárním předáním) nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté. Rozsudek odvolacího soudu je v rozporu rovněž s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. , podle něhož „aby došlo ze strany zhotovitele ke splnění povinnosti provést dílo, musí tak být splněny současně dvě podmínky – řádné ukončení díla a předání předmětu díla“. Odvolacímu soudu vytýká, že vyšel z chybného závěru, že dílo bylo předáno, ačkoliv neexistuje protokol o předání díla, že věc posuzoval podle , , a nikoli podle , . Dále mu vytýká chyby v hodnocení důkazů a namítá, že pominul, že vady, z jejichž existence dovozuje žalobce právo na zaplacení smluvní pokuty, se vyskytovaly již v době „údajného“ předání díla.

Dovolání není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věty první přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Argument, podle kterého se odvolací soud při řešení otázky hmotného práva „odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu , je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje.

Spatřuje-li dovolatel předpoklad přípustnosti dovolání v tom, že se rozhodnutí odvolacího soudu v otázce nepředání provedeného díla dohodnutým způsobem (zde protokolárně) odchyluje od rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2007, sp. zn. , ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. , a ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. , pak přehlíží, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na tom, že právní vztah účastníků řízení se řídí ustanoveními , až 655, a a nikoliv , obchodním zákoníkem, přičemž rozsudky ve věcech sp. zn. , a sp. zn. , se vyjadřovaly k výkladu ustanovení smlouvy o dílo podle obchodního zákoníku, a tudíž nejsou pro nyní souzenou věc použitelné. Ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2007, sp. zn. , nutno uvést, že se vymezoval vůči otázce předání díla v případě zhotovení věci ( až obč. zák.), a nikoli v případě opravy a úpravy věci ( až 656 obč. zák.).

Řádným vymezením předpokladů přípustnosti dovolání podle není poukaz na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. , týkající se otázky prekluze práva, kterému má rozhodnutí odvolacího soudu odporovat, proto, že rozsudek odvolacího soudu je založen na závěru, podle něhož nedošlo k promlčení práva a námitka promlčení vznesená žalovaným tak není důvodná. Taktéž odkaz dovolatele na nálezy Ústavního soudu sp. zn. a sp. zn. nesplňuje zákonný požadavek na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, a to již jen z toho důvodu, že dovolatel rozpor mezi nimi a rozhodnutím odvolacího soudu zakládá na skutkových výhradách vůči závěrům o předání díla, o existenci vad díla a závěru znalce o identitě podpisů na zkoumané ě.

Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 27. dubna 2017

JUDr. Václav Duda

předseda senátu