Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4415/2016

U S N E S E N Í

A. Č.

JAM GROUP international s. r. o.

, se sídlem v Praze 5, Volutová 2523/14, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25709216, zastoupené JUDr. Marinou Machytkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediné společnice, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání JAM GROUP international s. r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. dubna 2016, č. j. -148, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. října 2014, č. j. -115, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, které přijala E. D. dne 18. března 2013 jako jediná společnice (dále též jen „rozhodnutí jediné společnice“) při výkonu působnosti valné hromady společnosti JAM GROUP international s. r. o. (dále jen „společnost“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. dubna 2016, č. j. -148, k odvolání navrhovatele změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že vyslovil neplatnost rozhodnutí jediné společnice.

Společnost podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „“), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle

Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož účinky fikce doručení ve smyslu mohou nastoupit jen tehdy, je-li adresátovi doručováno na adresu pro doručování ve smyslu , a nikoli v případech (jak tomu bylo i v projednávané věci), kdy společníkovi je doručováno na adresu sídla společnosti s ručením omezeným (která - jak se podává přímo z textu - adresou pro doručování ve smyslu tohoto ustanovení není), je v souladu s ustálenou judikaturou (k tomu viz například nálezy Ústavního soudu ze dne 28. března 2012, sp. zn. , ze dne 9. října 2012, sp. zn. , jakož i ze dne 1. října 2015, sp. zn. ).

Názor dovolatelky, podle něhož odvolací soud měl z plné moci, kterou navrhovatel udělil pro účely exekučního řízení, dovodit, že se navrhovatel „prokazatelně seznámil“ s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. ledna 2013, č. j. -65 (jakož i s exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého ze dne 18. ledna 2013, č. j. 069 EX 2804/2012-15), odporuje závěrům, které k otázce (řádnosti) doručení Nejvyšší soud zaujal v důvodech usnesení ze dne 28. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 38/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v unesení ze dne 14. července 2016, sp. zn. , jež bylo občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu dne 8. února 2017 schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Otázka předkládaná dovolatelkou, a sice zda „se považuje prokazatelné seznámení se s obsahem zásilky za úkon doručení na kterémkoliv místě i přesto, že adresát nebyl osobně zastižen“, pak nečiní dovolání přípustným již jen proto, že na jejím řešení své rozhodnutí odvolací soud nezaložil. Vyšel totiž – jak řečeno výše – z toho, že se navrhovatel s usnesením o nařízení exekuce neseznámil.

Obdobně je tomu také ohledně otázek, zda „lze aplikovat (...) na případy, kdy se navrhovatel s usnesením o nařízení exekuce a s exekučním příkazem prokazatelně seznámil (...)“, či zda „klást k tíži oprávněného, že soudní exekutor zaslal usnesení o nařízení exekuce a exekuční příkaz na adresu, která není adresou určenou pro doručování“. Také na vyřešení těchto (dovolatelkou předložených) otázek napadené rozhodnutí nezávisí, neboť vycházejí z (alternativního) skutkového stavu, který nekoresponduje se skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. dubna 2017

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu