Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2723/2016

33 Cdo 2723/2016

U S N E S E N Í

P. Š.

K. V.

, zastoupené Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 655/1, o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím a 2.162.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 1. 2016, č. j. -265, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 18. 11. 2013, č. j. -120, uložil žalované zaplatit žalobci 1.000.000 Kč se specifikovanými úroky z prodlení a 2.162.000 Kč; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Poté, co žalovaná podala proti tomuto rozsudku odvolání, vyzval ji soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 2. 2014, č. j. -141, aby ve stanovené lhůtě zaplatila soudní poplatek z odvolání ve výši 158.100 Kč, a poučil ji o následcích neuposlechnutí výzvy. Žalovaná nato podala návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků, který soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 8. 2014, č. j. -211, zamítl a znovu ji vyzval, aby soudní poplatek v uvedené výši zaplatila do deseti dnů od právní moci tohoto usnesení. Ačkoli Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. 10. 2014, č. j. -225, posledně uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 12. 2014, žalovaná soudní poplatek z odvolání v nově stanovené lhůtě nezaplatila.

Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 1. 2015, č. j. -229, řízení o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 11. 2013, č. j. -120, zastavil ( , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudních poplatcích“) a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Odvolací soud usnesením ze dne 25. 1. 2016, č. j. -265, usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 1. 2015, č. j. -229, potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozhodl tak za situace, kdy žalovaná po právní moci rozhodnutí, jímž jí nebylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. 8. 2014, č. j. -211, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. -225, jehož správnost se nepodařilo žalované zpochybnit; dovolání proti němu podané Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 29. 9. 2015, č. j. -257), soudní poplatek z odvolání nezaplatila, přestože byla poučena, že odvolací řízení bude zastaveno, nezaplatí-li soudní poplatek ani v dodatečně stanovené lhůtě.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není přípustné ve smyslu , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „ “ (srov. čl. II bod 2. ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá, tj. dovolací návrh (odstavec 2).

Žalovaná spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud dílem odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dílem jde o otázku dosud dovolacím soudem neřešenou. Konkrétně odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2013, sp. zn. , posoudil otázku splnění formálních náležitostí stejnopisu usnesení o zastavení odvolacího řízení, doručovaného elektronicky do datové schránky, coby veřejné y ve smyslu , ve spojení s způsobilé navodit účinky pravomocného rozhodnutí. Odvolací soud se dále měl odchýlit od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. tím, že nereflektoval skutečnost, že soud prvního stupně rozhodl o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku dříve, než bylo pravomocně rozhodnuto o její žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků. Konečně nastoluje otázku, kterou považuje za dovolacím soudem dosud neřešenou, zda je přípustné, aby odvolací soud rozhodl o odvolání před tím, než je účastníku doručeno rozhodnutí soudu prvního stupně splňující všechny formální zákonem stanovené náležitosti. Žalovaná připouští, že ke stejnopisům všech shora označených rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu, které byly vyhotoveny v elektronické podobě a byly doručovány do datové schránky jejího právního zástupce, byl připojen elektronický podpis osoby odpovědné za správnost jejich vyhotovení. Má za to, že měly být podepsány uznávaným elektronickým podpisem soudce (vyššího soudního úředníka), jakožto osoby, která příslušné rozhodnutí vydala. Jestliže se tak nestalo, nelze je pokládat za veřejné y způsobilé vyvolat procesní důsledky, které s nimi zákon spojuje.

Jedním z předpokladů, jejichž splněním zákon podmiňuje přípustnost dovolání podle , je to, že dovolatelem vymezenou otázku hmotného nebo procesního práva odvolací soud řešil a jeho rozhodnutí na jejím vyřešení závisí. V posuzovaném případě tento předpoklad splněn není, neboť na řešení otázky, zda elektronicky vyhotovený stejnopis rozhodnutí soudu musí být opatřen uznávaným elektronickým podpisem soudce, popř. vyššího soudního úředníka (tj. osoby, která jej vydala), napadené rozhodnutí nezávisí. Žalovaná v odvolání podaném proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení namítala pouze, že nemá prostředky k uhrazení soudního poplatku z odvolání, a upozornila na to, že i když je rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků pravomocné, nemusí být konečné, neboť je napadla dovoláním. Po odvolacím soudu požadovala, aby rozhodl až poté, co bude dovolacím soudem posouzena správnost závěrů soudů o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Tak se skutečně stalo, odvolací soud napadeným usnesením rozhodl za stavu, kdy Nejvyšší soud o dovolání žalované rozhodl.

Otázka, na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí, přípustnost dovolání založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen zn. , ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. , a ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. , odmítl). Z řečeného logicky plyne, že ani zbylé nastolené otázky nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit.

K závěrům vysloveným Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 2. 7. 2013, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1/2014, na něhož žalovaná odkazuje, se sluší (jen jako obiter dictum) podotknout, že v dané věci je spis veden v listinné podobě a v písemné podobě byly tudíž vyhotoveny i originály všech žalovanou zmiňovaných rozhodnutí, které byly podepsány příslušným soudcem, popř. vyšším soudním úředníkem ve smyslu , , (jak se z obsahu spisu podává), a elektronicky vyhotovené stejnopisy rozhodnutí doručované do datové schránky právního zástupce žalované byly elektronicky podepsány osobou odpovědnou za správnost jejich vyhotovení (jak sama žalovaná připouští). Uvedená rozhodnutí tudíž obsahují předepsané formální náležitosti a jsou veřejnými listinami.

Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. dubna 2017

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu