Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5243/2016

23 Cdo 5243/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně J. M., zastoupené JUDr. Michalem Novákem, advokátem se sídlem Litomyšl, Smetanovo nám. 31, proti žalovanému P. Š., zastoupenému JUDr. Františkem Nunvářem, advokátem se sídlem Polička, Šaffova 29, o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím a o žalobě žalovaného o zaplacení 211 305,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. 10. 2015, č. j. -1078, takto: Dovolání se odmítá.

Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) ze dne 29. 10. 2015, č. j. -1078, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Svitavách (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 23. 4. 2015, č. j. -1059, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dané řízení, není podle přípustné, jestliže žalobkyně v dovolání pouze odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. a uvedla, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, kterých se napadené usnesení týká, a ty nebyly v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny.

V daném případě by dovolání žalobkyně mohlo být přípustné podle za předpokladu, že by dovolatelka označila otázku hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena či konkrétní otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od poukazované rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelka však žádnou takovou otázku neoznačila. Nesouhlasí pouze s právním posouzením věci odvolacím soudem, neboť je přesvědčena, že jsou u ní naplněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů v souladu s , a vyjádřila nesouhlas s tím, že zneužívá dobrodiní, které jí bylo umožněno tím, že ji bylo v minulosti ustanoveno již vícero zástupců, s jejichž činností neměla být nikdy spokojena, a v této souvislosti namítla, že nebyly vzaty v úvahu její připomínky, že většina advokátů nedisponuje potřebnými znalostmi z oblasti stavebního práva.

Nejvyšší soud je nucen konstatovat, že skutečnost, že dovolatelka má jiný názor na právní závěr odvolacího soudu, však nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání podle Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 4/2014, uvedl, že pokud může být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části), a že pokud má být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, a má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání však dovolatelka v projednávané věci nedostála.

Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání žalobkyně jako nepřípustné podle odmítnout.

O nákladech řízení nebylo rozhodováno, neboť ve smyslu nebylo přezkoumáváno konečné rozhodnutí ve věci samé.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. dubna 2017

JUDr. Kateřina Hornochovápředsedkyně senátu